Tortura
Příběh M
|
Je ráno, půl sedmé. Ničím nerušené ticho náhle přeruší hlasité drnčení budíku. Tělo mladé krásné ženy se pohne pod peřinou. Ano, je to naše známá Margarita. Slastně se protahuje. Moc se jí z postele nechce, ale nakonec musí. Má totiž domluvenou schůzku s jedním neznámým dominantním mužem, se kterým se seznámila po internetu. Však již byl taky nejvyšší čas, aby si někoho k sobě našla. Dlouhou dobu neměla žádného přítele. A nyní měla skvělou příležitost k tomu, aby ho poznala blíže.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Číst dál
- Odkazuje sem
Polámal se mraveneček
|
Polámal se mraveneček,
ví to celá obora,
kdopak to má na svědomí?
Meine-liebe- potvora!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Číst dál
- Odkazuje sem
Kreon - jehly
|
Bojí se moc. Třepe se a koulí očíma. Přes roubík by chtěla asi něco říct. Pouta za zády drží pevně u tyče. Tak už se podvol. Nic to nebude. Jen jak když u doktora dostaneš tetanovku. Teda asi jak hodně tetanovek za sebou. A rozhodně do jíných mist, víc citlivějších. Aspoň si uvědomíš, že žiješ. A to naplno. Nebreč, to Ti nepomůže a koukej přes slzy z blízka na to ostří jehly čerstve vytažené z obalu. No jen se podívej, protáhnu Ti ji kolem oči z blízka. Jemná viď. Vidíš to ostří. Nikam neutečeš.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Číst dál
- Odkazuje sem
Jak jsem objevil svou submisivitu
Jsem člověk, který v běžném životě, ať již v zaměstnání či v rodině, je nucen se chovat spíše dominantně. Kde se v lidské osobnosti bere ta nepopsatelná touha chovat se občas jinak než je zvykem podle zaběhnutých konvencí? Kde se v mém nitru objevila touha zažít něco nového, neznámého a krásného, těžko definované nutkání sloužit dominantní ženě?
Moje představa dne ve stylu Femdom
Na den ve stylu Femdom se svou Paní jsem se moc těšil. Dle instrukcí jsem měl ke své Dámě přijet již večer před dnem „D“, abych byl následně k dispozici od časných ranních hodin. Jak bylo domluveno, tak se i stalo.
Snášení bolesti je o zvyku (úvaha)
Osobně nejsem žádný extrémní nebo vyhraněný typ. Spíše submisivní, ale ne za každou cenu a ne vždy. Bolestivé podněty jsou pro mne příjemné jen v určité míře, jako snad pro každého. Ani nejextrémnějšímu milovníku by se asi nelíbila operace slepého střevy bez analgetik a tak podobně. Mám ráda bolest, ale k uspokojení ji nepotřebuji, takže celkově vzato považuji tyto příjemné činnosti jen za určité zpestření a únik od světa, kde se musím chovat chvíli arogantně a vůdcovsky, chvíli podřízeně.