Splněný sen II.


Ráno bylo docela zajímavé. Probudila jsem se v náručí svého „tatínka“ a chvíli přemýšlela, co mne to tlačí v rozkroku. Po pár vteřinách se mi vybavil celý obsah včerejšího dne. Nezdálo se mi to. Ucítila jsem rostoucí tlak v podbřišku a tak jsem se chystala vstát na záchod – něco mě ale zarazilo.

Nemá smysl vyprávět jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že mám přes plenky kovový pás cudnosti, který jsem dostala minulý rok na Vánoce. Řekla jsem si, že nebudu na nutkání vyčůrat se myslet a raděj půjdu nachystat snídani. Když jsem ji dochystala, dala jsem ji na podnos a odnesla do ložnice. Tatínek seděl na posteli a telefonoval. Vypadalo to jako důležitý hovor a tak jsem se potichu vytratila zpět do kuchyně. Když po chvilce přišel za mnou, dal mi pusu na čelo a pohladil zezadu po pásu cudnosti. To mi osvěžilo paměť.

„Sundáš mi ho, prosím? Mě se chce hrozně na záchod, tatínku.“

Jen se usmál, ale neřekl ani slovo. Místo toho mě odvedl do ložnice a tam přivázal za ruce k pelesti.

„Musím jí do práce, počkej tady.“

„To nemyslíš vážně! Okamžitě mě pusť!“

Přišel ke mně a vlepil mi facku.

„Když nevíš, jak se máš chovat, tak si po práci zajdu ještě na oběd!“

Nestihla jsem zaprotestovat, protože se v okamžiku otočil a odešel. Minuty se vlekly jako hodiny. Pomalu jsem vzdávala možnost zachovat plenky suché. Pustila jsem svěrač a hrozně se mi ulevilo. Mít počůrané plenky byl zajímavý pocit. Párkrát v životě jsem to už zkusila. Ale tehdy u toho rozhodně nikdo nebyl… Nikdo na to nepřišel. Bohužel jsem za pár hodin zjistila, že se mi chce na velkou. To bylo samo o sobě dost hrozné zjištění, ale neznala jsem tak dobře vlastnosti těchto plen, nevěděla jsem, jestli neprosáknou.

„Proboha nad čím to přemýšlím?!“ řekla jsem si potichu. „Určitě přijde dřív, než to budu muset pustit.“

Skutečně, za pár minut přišel. Všimnul si, že mám slzy na krajíčku. Přišel ke mně, sedl si na postel a začal mě hladit po tváři. Přemýšlela jsem, jak ho přemluvit, aby mě pustil na záchod… Potom mě napadl spásný, ale šílený nápad…

„Tatínku, já se počůrala.“

Tatínek se usmál, odvázal mi ruce, sundal plenky a řekl, ať chvilku počkám, že dojde pro nové. Přesně v tohle jsem doufala. Vyběhla jsem z ložnice směrem na záchod a začala zběsile lomcovat dveřmi. Byly zamčené. Zřejmě to čekal. Sesunula jsem se podél zdi a začala brečet. Přišel a doslova mě odvlekl zpět k posteli.

„Tak tohle jsi už vážně přehnala! Mimochodem, pořád ještě jsem tě nepotrestal za to zatajování. Teď si to užiješ dvojnásob. Aby sis ale nemyslela, že jsem krutý, dám ti na výběr. Pustím tě na záchod, ale pod podmínkou, že další víkend bude úplně ve stejném stylu. A možná i o něco horší. Tak co ty na to?“

„Ano, tatínku. Slibuju.“

Dal mi klíč a já okamžitě zmizela na záchod. Teprve potom mi došlo, cože jsem to vlastně slíbila. A sakra, to jsem neměla dělat. Ne, že by mě to nevzrušovalo, ale uvědomila jsem si, že na příští víkend je v plánu chata s mojí kamarádkou a jejím manželem. Hrklo ve mně. „Doufám, že na tom nebude trvat.“

„Běž se osprchovat a přijď.“

Hned potom, co jsem splnila příkaz, jsem se vrátila do ložnice, kde mě přivázal na 4 body na břiše na postel. Vzal bičík a systematicky jím sešvihal celý zadek. Tahle bolest mi nevadila, měla jsem ji ráda. Asi zjistil, že se mu víc líbí, když „vyvádím“ a tak si došel pro vařečku. Opravdu jsem začala vyvádět. Škubala jsem sebou, co mi pouta dovolila. Když se mu zdálo, že toho mám dost, odvázal mě a přivázal na záda. Kontakt zadečku s postelí bolel. Zatraceně moc. A taky vzrušoval.. Ještě daleko víc…

Všimnul si toho a jeho ruka po chvilce zmizela v mém rozkroku. Bylo to úžasné. Když jsem začala cítit blížící se orgasmus, přestal. Tohle mi vždycky dělal, když jsem zlobila. Líbilo se mu, jak se ještě chvilku potom snažím co nejvíc napnout všechny svaly v těle a orgasmus udržet. Podařilo se mi to ale jen párkrát. Vždycky jsem potom dostala na zadek, protože jsem se udělala bez dovolení.

„Máme tady ještě něco na vyřízení, tvoje nadržená kunda počká. Napřed se ale naobědváme.“

Po obědě mě přivázal za ruce k očku ve stropu a dal mi rozporku mezi nohy. Takto znehybněnou mi natřel kundičku tygří mastí a chvíli počkal, než začne působit. Potom vzal pár kostek ledu a jezdil s nimi po celém těle. Chvěla jsem se zimou, ale rozkrok pálil k nevydržení. Prosila jsem tatínka, aby mi to dovolil umýt, ale marně. Když mě odvázal natřel mi znova kundičku i zadek silnou vrstvou a zabalil do plenky. Podle jeho slov nastala odpolední chvíle klidu. Přivázal mě na postel, zavázal oči a dal roubík.

„Známe se už docela dost dlouho na to, abys věděla, že jsem pro každou špatnost. Tím, že jsi mi to neřekla, ses akorát připravila o spoustu zážitků. Snad si po tomhle budeš pamatovat, kdo jsem a na které straně biče jsi ty.“

Na to se otočil a odešel. Takhle jsem tam mohla ležet asi dvě hodiny… Nepředstavitelně to bolelo. Škubala jsem sebou a marně kňučela do roubíku. Nepomohlo to. Když tatínek přišel, vzal vlhkou houbu, smyl ze mě mast a celou mě namazal dětským olejem. Jeho hlazení bylo tak příjemné, že jsem to nevydržela a udělala jsem se.

„Tak konec lekce, dal jsem si limit do tvého orgasmu,“ řekl a odvázal mě.

Bylo to divné, měla jsem neustálé nutkání, říkat mu tati. Bylo mi líto, že už to skončilo. Jakmile sešel dolů podívat se na nějaký film, vzala jsem si plenky sama. Přes ně jsem si oblékla kalhoty a dlouhý svetr, aby to nepoznal tak rychle a šla jsem za ním. Sedla jsem si vedle něj a stulila se mu do náručí.

Ani nevím, na co se vlastně díval, nevnímala jsem obraz ani zvuk. Jen to, že je mi konečně dobře. Za pár minut se mi chtělo čůrat. Už jsem to ale nijak neřešila. Pustila jsem to do plenek dobrovolně. Když film skončil, zeptal se mě, jestli jeho holčička nepotřebuje přebalit. Nechápala jsem, jak je možné, že ví, že jsem si vzala plenky a že jsem se i počůrala... Každopádně ten večer jsme si znovu hráli a když jsem šla spát, rozhodně jsem nelitovala, že jsem se mu svěřila s tím, co se mi líbí…

Komentáře

Obrázek uživatele leon

dobré

dobré

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.
Veškeré texty zveřejněné na těchto stránkách vyjadřují názory autorů a nemusí se ztotožňovat s názory a přesvědčením tvůrců a správců těchto stránek. Za obsah textu nese plnou odpovědnost jeho autor. Každý text je chráněn autorskými právy a jeho zveřejnění jinde (na webu, knižně apod.) je zakázáno bez předchozího souhlasu autora textu. Totéž platí i pro fotografie, umístěné na tomto webu. Na autory textů je většinou uveden kontaktní e-mail, pokud není, je k dispozici u správce stránek.
Sluneční tvrz Petrůvka, Petrůvka 23, 571 01 Moravská Třebová, tel.:608-55 03 88
e-mail: info[zavináč]slunecnitvrz.eu, copyright © 2005-2011 Sluneční tvrz Petrůvka; design © Sluneční Tvrz a Drupal