Dlouho jsem se chystal k napsání této úvahy nebo chcete-li spíše teoretické statě. Vedlo mne k tomu několik faktorů, ten největší však byl ten, že spousta lidí má naprosto zkreslené představy o tom, kdo je dominant, submisiv, sadista a masochista. Představy, zčásti vytvořené na základě masturbačních povídek, zčásti převzaté z internetových diskuzí lidí, kteří vůbec neví, která bije a zčásti asi také na základě svých fantazií. A jelikož se v poslední době neustále setkávám s těmito mylnými představami, ač jsem již byl téměř přesvědčen, že v tom už všichni musí mít jasno, rozhodl jsem se k napsání tohoto článku.

Zjistil jsem totiž a neustále se o tom přesvědčuji, že spousta lidí umí dělit a také dělí BDSM pozitivní jen na tyto čtyři kategorie. Dominantní, submisivní, sadistický a masochistický. Většinou pak ještě k dominantním osobám automaticky přiřazují sadismus a k submisivním masochismus. I když takhle uvažuje hodně lidí, nemá to ale naprosto žádnou logiku. Možná to vyplývá i z toho, že takto dělí BDSM pozitivní většina tzv. „vanilek“, ale otázkou zůstává, zdali vanilky nepřevzaly toto dělení od samotných BDSM+? Ale logiku to stejně nemá..:-) Je to, jak bych tak řekl, dělení vytvořené lidovou slovesností a ústním podáním…:-) A možná ještě tím, jak by někteří jedinci chtěli, aby to bylo..:-)

Když jsem kdysi dávno (opravdu už je to tolik let?) začínal na internetu diskutovat v místnosti Mučírna o těchto věcech, také jsem se dozvěděl ve většině případů tento mylný názor a dělení BDSM+. Jen výjimečně jsem narazil na člověka, který v tom měl jasno..:-) jelikož jsem však tvor hloubavý a zvídavý, nedalo mi to a zjišťoval dál. V té době jsem právě narazil na vynikající rozbor teorie BDSM na jedné stránce, na tomto webu uvedené v Teorii BDSM, kde je mimo jiné řešena i otázka switchů a podobně. Když na to tak dneska vzpomínám, docela jsem v tom měl chaos a pořád přemýšlel nad tím, proč mám jiný názor než jaký má většina. Pořád mi to nešlo do hlavy. Dnes se nad těmi vzpomínkami usmívám, nicméně vidím, že historie se neustále opakuje a je stále dost těch, kteří teprve zjišťují a poznávají, jak to vlastně s tím BDSM a rozdělením rolí je.

V zásadě je třeba vycházet z toho, že každý člověk je jiný a různorodost zájmů, zálib, pocitů a vlastně i povah je tak velká, že v každodenním životě, v každé komunitě a společenství nenajdete v tomto směru dva zcela identické jedince. Proč by tedy tomu mělo být v BDSM jinak? Samozřejmě, že není. Proč taky? Je zcela jasné, že každý dominant má jiné metody, jak působit na submisivní jedince, má jiný způsob projevení své dominance a také každý submisiv preferuje jiný typ dominace. Stejně tak u sadistů vidíme různorodost praktik, kdy většinou každý něco preferuje více a něco méně. U masochistů je to naprosto stejné. To samé platí o míře dominance, submise, sadismu a masochismu. Každý má své hranice někde jinde a je to velmi individuální. A své hranice mají, samozřejmě, nejen submisivní osoby a masochisti, ale i dominantní osoby a sadisti. Možná, že si teď říkáte, proč to píšu, že to je přece naprosto jasné, ale nenechte se mýlit. Všem to jasné není.

A to jsme teprve u rozdílného pojetí každé jednotlivé kategorie a což teprve, až se to začne míchat?..:-) To teprve bude chaos, jak tu trefně kdosi na webu již pronesl.

Ukázali jsme si tedy, že v rámci jednotlivých kategorií existují rozdíly, že dominancí je spousta, stejně tak submisí, o sadismu a masochismu ani nemluvě. Někdo preferuje pouze jednu praktiku, typickým příkladem je spousta lidí, věnující se spankingu, bondage či animal play. Dále máme čistá zaměření např. na klinik, baby adult, elektro, na různé fetiše a další. A kdybychom měli jít do důsledků, tak např. fetiše spadají do jaké oblasti? Dominance, submise, sadismu či masochismu?..:-)) Z toho důvodu jsem také při tvorbě grafu BDSM uvažoval o tom, že fetiše by měly být jako samostatná jednotka. Prolínají se totiž vším. Jeden z nejznámějších fetišů je latex. Používají jej jak dominantní, tak i submisivní osoby, stejně tak sadisti i masochisti. Jenže to nemusí být zrovna latex. Proč by, například, dominantního jedince nemohly vzrušovat dámské nohy či kozačky? Protože se tento druh fetiše nejčastěji ukazuje u submisivních osob? Ano, takto je to většinou vnímáno, proto by se možná spoustě lidí zdálo divným, kdyby Pán masíroval nohy své subince..:-) Když se ale nad tím zamyslíte v kontextu s výše napsaným, není na tom ale vůbec nic divného. Nehledě k tomu, že své fetiše mají i „vanilky“, ale to už bychom zabíhali někam, kam nechci a z této úvahy by mohla být kniha..:-)

A pokud se podíváte na mapu fetišů, to už se Vám asi hlava zamotá úplně..:-) Ale nebojte se, ještě bude hůř...:-) Každopádně je zajímavé se podívat, co všechno vůbec existuje, jak je to různorodé a jak se to všechno vzájemně hezky prolíná.

Mapa fetišů

Možná, že potud se to většině čtenářů zdá býti jasným. Ale pojďme se nyní zaobírat dalšími kombinacemi. A začněme switchy neboli doslova „přepínači“. Pokud se někomu líbí jak nadřazená role, tak i ta podřízená nebo střídání sadismu s masochismem, říkáme tomu switch. Tito lidé dovedou přepnout z jedné polohy do druhé, samozřejmě ale, že i zde existují různé odlišnosti ve způsobu přepínání. Někdo si dohodne časy nebo dny, kdy jeden bude „nahoře“ a druhý „dole, někdo to má tak, že kdo je momentálně silnější, ten vyhrává, někdo prostě jen podle momentální nálady. Pak je skupina lidí, kteří jen k určité osobě vystupují v submisivní pozici a k jiné osobě zase v dominantní. To je také velmi častý jev. Zde je ale opět, alespoň podle mne, lehce pochopitelný fakt, že těmto lidem se líbí oboje role a obojí si užívají stejně dobře.

Postupme tedy ale opět o trochu dále. Říká Vám něco pojem dominantní masochista? Nebo snad submisivní sadista? Nebo na Tvrzi již poměrně oblíbený výraz Sadistická Subina? ..:-) Ano, i tyto varianty, samozřejmě, existují a opět si myslím, že na tom není ale vůbec nic divného. Pokud jste si dělali BDSM Test, na který je odkaz a překlad na tomto webu, jistě jste si všimli, že téměř každý člověk má zastoupeny všechny oblasti, tedy sadismus, masochismus, submisi a dominanci v určitém procentu a prozatím jsem ještě nenarazil na člověka, který by měl např. 100% dominance, 100% sadismu a 0% submise a 0% masochismu. Neříkám však, že takový jedinec nemůže existovat. Jistě může, ale bude to jen velmi malé procento populace.

Když si to tedy vezmeme čistě teoreticky, proč by nemohlo být zastoupení následující: 0% dominance, 95% submise, 10% masochismu a 75% sadismu? A co teď? Dotyčný jedinec není ale vůbec dominantní, prostě nemá rád nadřazenou roli. Líbí se mu v té podřízené. Ale není až tak velký masochista, čili nemusí do značné míry pociťovat bolest, snad je mu i nepříjemná. Ale současně také se mu líbí způsobovat bolest někomu jinému. Co myslíte? Je to možné? Ale jistě že je. A také tomu tak bývá. Stejně tak, jako bývají masochističtí jedinci, kteří nemají v sobě nějakou přirozenou submisi a jaksi poměrně striktně a dominantně si chtějí řídit a určovat, jakým způsobem jim bude způsobována bolest. Chtějí to mít pod kontrolou. A také ne každý dominant, kterému se líbí řídit druhé a být v nadřazené roli, nemusí nutně být sadistou, čili nemusí se mu líbit způsobování bolesti druhému. Jemu prostě ke štěstí stačí ta pozice, kdy ovládá submisivní osobu. Ale nechtějte po něm, aby někomu dal výprask..:-)

To jsem to pořádně některým asi zamotal, co? Myslím, že většině jsem neřekl nic nového, ale také si myslím, že některým lidem to může trošku otevřít oči. A přestanou dělit a škatulkovat podle nějakých scestných kritérií. A doufám, že přestanou škatulkovat úplně..:-) Pravda je, že ta různorodost a pestrá škála možností nám trochu komplikuje život při seznamování s BDSM pozitivními protějšky. Jenže právě hlavně u budování dlouhodobých vztahů musíme tohle vše mít na paměti a otevřeně hovořit o všem, co se nám líbí či nelíbí. A také o tom, jak moc důležité jsou ty které věci zrovna pro nás. Stejně tak musíme být naprosto otevření sami k sobě a říci si, zda to či ono jsme schopni tolerovat a zda to či ono jsme schopni ve vztahu postrádat. Protože asi nikdy nebudeme mít všechno a nikdy nebudeme schopni tomu druhému dát všechno. A o kompromisech je každý vztah, nejen ten „vanilkový“, ale BDSM či D/s vztah obzvlášť.

Na druhou stranu nám ale tahle různorodost může rozšířit obzory a můžeme dostat příležitost poznat nové věci. Nikdy totiž nevíme, co by se nám mohlo zalíbit, pokud to nezkusíme (kromě nějakých extrémních záležitostí). Někdy také máme na něco z minulosti vypěstovány bloky a i když říkáme, že tohle už nikdy ne, nakonec tím správným přístupem si to můžeme třeba znova užít a užívat. Otázkou také zůstává, kolik například dominantů má obavy vyzkoušet něco, o čem si myslí, že by se jim líbilo, protože mají pocit, že to k dominanci nepatří?!? A stejně tak třeba kolik subinek má sadistické choutky, ale bojí se to říci nahlas, protože se to tak nějak nehodí?!? A proč? Protože by na nás někdo někde zahlížel křivě a hodnotil, že to děláme špatně?!? No..:-) ať si trhnou nohou a dělají to tak, jak „by to mělo být“..:-)

Zde na tomto místě si dovolím uvést svůj trojrozměrný graf, jak já vidím rozdělení jednotlivých oblastí. Je na něm v prvním případě vidět, jak jsou rozloženy osy dominance x submisivity, sadismu x masochismu a fetišů. Když otočíme spodní stranu grafu a překryjeme muže a ženu, dostaneme místa, kde se partneři vzájemně shodují, prolínají a místa, kde se nepřekrývají, kde se jeden či druhý nesejde ve svých preferencích s partnerem, což vidíte na druhém grafu.

Rozdělení oblastí 3D graf

Překrytí oblastí 3D graf

Graf překrytí oblastí

A když ještě krychli či kvádr posuneme na některou stranu přes střed grafu, dostaneme switche. Pak je to vzájemné překrytí ještě složitější, i když možná o to zajímavější..:-)

A proto, ukončeme tuto úvahu optimisticky..:-) Projevujme se přirozeně, nedejme na žádná klišé, která někdo na základě kdoví čeho propaguje a dělejme jen to, co se nám líbí. Jen tak mohou být naše prožitky nejlepší, nejsilnější. Proč dělat něco jen proto, že „by to tak mělo být“? Jen nás to ochuzuje a brání nám ponořit se plně do toho, co se nám líbí nejvíce. Buďme tedy sami sebou a kašleme na řeči typu „tak se to přece nedělá, tak by to být nemělo“. Každý jsme jiný a ač je někdy někdo dle mého gusta hodně podivným, vždy si říkám, že se mu to tak prostě líbí a dokonce je schopen si najít i odpovídajícího partnera.

Buďme svými – to nás odlišuje přece od těch druhých, v tom jsme právě my ti jedineční a nepřekonatelní! Nikdo není horší nebo lepší jen proto, že se mu líbí/nelíbí některé věci/praktiky.