„No když jsme u toho masochismu jako takovýho, tak budu stejně potřebovat tvou odpornou radu.“

„Ahááá, že vím nejen o co, na to tě nějaký ten pátek znám, ale i o koho jde..?“

„Takže jsi si všim.“

„A kdo by si nevšim, taky nezapomeň, že se tím živím. Na tý holce to bylo poznat víc, než kdyby měla na riflích přes celej zadek nápis SPANK TO ME.“

„To maj na kalhotkách…“

„ I kdepak, ty odvážnější teď takhle… jó, móda dovede dělat s lidma věci.“

„Che, kdyby tak některý věděli, co to ale dovede dělat například se mnou, myslím ty „módní““

“ No, já ti z praxe můžu s klidným svědomím říct, že by jsi se spíš nespletl, než spletl.“

„Nepovídej, teda povídej.“

„ Submisivní chování samičky při kopulaci je nutný vynález přírody, aby mohla pokračovat ve zdárném vývoji k…“

„Jestli myslíš tu přírodu, tak asi vím, k čemu.“

„Ale, …další zpupný záchrance? Drahý kamaráde, já nevím, kde ty lidi porád berou tu drzost prohlašovat, že zachraňují „přírodu“…! Příroda jako taková, si poradí sama, té my akorát komplikujeme život, takže zachraňovat budeme sami sebe a máme co dělat, bychom to stihli. Ale nekážu ti tady ekologii, ale psychologii, takže poslouchej a nepřerušuj porád…“

„A ještě nezapomeň dodat, že to mám zadarmo a jinejm účtuješ litr za hodinu, to znám.“

„Dvanáct stovek.“

„Ale?“

„Žádný ale, nejsem žádný Rathův otrok, ten opičák může být rád, že tady ještě jsme a léčíme Čechy, vidíš nějakej jinej důvod, proč to například já nedělám za oceánem za stejný prachy, ale v dolarech, než ryzí vlastenectví?“

„Ten důvod by se mohl sice jmenovat zelená karta, ale tu hostující profesoři na Princetonu asi nepotřebujou.“

„Potřebujou, ale jde to značně splavněji…“

„Ale k věci : bla,bla, příroda…, takže samičí dominance se sice při páření vyskytuje, ale jen vzácně a má svůj smysl. To, jak ji vnímáme my, je čistě produkt naší třetí signální soustavy.A proto tě teď nepřekvapí, když ti řeknu, že skoro devadesát procent žen je se svou submisivitou v sexu úplně spokojeno a masochistické představy - a teď pozor! - ve fyzické podobě má zase velmi, velmi velká většina. Obzvláště v oblasti druhotných pohlavních znaků..“

„Jak ty dovedeš odborně vyjádřit, že je úplně normální ženský seřezat zadek, to je prostě geniální.“

„To víš, školy, ale co jsi to konkrétně s tou holubičkou ze střelnice potřeboval?“

„Je hodně hrr..“

„A to ti vadí? Pokud byla v tom svém, řekněme, koníčku doteď spíš latentní - a já bych to tak tipoval- tak se nediv.“

„Tipuješ jako vždycky přesně. Ode mě to má podle svých představ prvně, a samozřejmě, že mi to nevadí. Jen mi to ale raději posvěť. Mám za ni myslet i v psychice?“

„Chválím, jseš pozorný sadista, to většinou nebývají ani standardní manželé. Ale tady bude každá rada drahá.“

„To je u tebe vždycky.“

„Nebuď věčně sarkastickej…, fakt přemejšlím, jak ti to nejlíp vyložit.“

„Syndrom staršího bráchy?“

„Neser!“

„Už mlčím, matinko.“

„Zeptám se tě takhle: nemáš z toho někdy pocit, že se ta holka na sobě mstí? To je jedna riziková varianta, a nebo, že se podvědomě nemá ráda, víš?“

„Vím, ne, dvojka ne, žádná zastydlá vina, žádný rodič coby vlastník drahýho dostihovýho koně, co furt nechce, potvora, vyhrávat, ...a tak dále. Ale ta první varianta je zajímavá. Myslíš, jako že se nějakou přesmyčkou mstí někomu?“

„Přesně... a možná klidně něčemu...“

„ Tak to už je i na mě šroubovaný.“

„Tomu se teď nesnaž porozumět, jen se ptám jestli nemáš ten pocit. Já mám školy, ty šestej smysl, někdo by řekl mimosmyslový vnímání, ale já raději používám ten starosvětský výraz, je totiž přesnější… a pokud jde o něj, tak na tebe dost dám.“

„ No dobrý..., teda, to jsem se zase měl koho zeptat. Teď abych… ale nic…“

„Hned zase nedivoč, kdo se moc ptá, moc se dozví. Já nechci, aby jsi si to kazil nemístným hloubáním. To by mě Kateřina pěkně poděkovala. Jen to občas sjeď citem a kdyby, tak dej vědět. Aby z toho neměla problém, ale jen a jen radost.“