A zase se blíží pátek. Rychle finišuji s nezbytnostmi v práci, abych letěl domů. Nutno říct, že kdybych finišoval se všemi, tak neodejdu. Ale to asi známe všichni. Vždy musím něco ošidit. Doma čeká přítelkyně a vyrážíme na víkend, abychom se aspoň trochu užili, když přes týden to jaksi v dnešní době nevychází.... No, jako vždy jsem to nestihl podle plánu, ale půl hodinky není zas tak hrozné (si myslím já). V duchu se připravuji na lehké výčitky a odemykám...Ale co to? Nikdo mě nevítá, nic nevyčítá, nic neřeší... Je tu ticho. Jsem tu první. Ale neměl bych. Tereza nebyla dnes nikde... Tak asi šla nakoupit... Asi. Zatím nebudu plašit. Snad je vše v pořádku. Jdu se zatím převléknout a zabalit pár věcí, když v tom mě něco zastavilo. Něco, co není obvyklé. Marně pátrám po tom, co to bylo...až mé oči spočinou na stole v jídelně. Je čistý, uklizený a na něm...dopis. Dopis, proboha, snad...mě neopustila... Se zvláštními pocity si beru do ruky list drobně popsaného papíru. "Drahý, rozhodla jsem se dnes trochu změnit plány, aby náš vztah taky okořenilo nějaké překvapení. Nic se neboj, jen mě pozorně poslouchej. Zatím tě poprosím, aby ses přesunul do ložnice. Na posteli máš vyskládané oblečení, které si vezmeš dnes na sebe. Další podrobnosti v dopise v ložnici.. Pa, Tereza." Trochu jsem z toho zmatený, ale měním plány a otvírám dveře do ložnice. A v ten okamžik jsem ztuhl. Na posteli ležela krabice. na tom by nebylo nic zvláštního. Ale já přesně věděl, co to je za krabici a co v ní je. A vím určitě, že tu neměla být a Tereza o ní neměla byť jen tušit. Honí se mi hlavou spousta neuspořádaných myšlenek a snažím se soustředit, abych pochopil... Abyste pochopili. Celou dobu před Terezou tajím své tajné choutky - převlékání spojené s mírným stahováním, bdsm, latexem a tak. A snažil jsem se vše maximálně omezit, abych z toho nějak vybruslil... A to asi nestihnu. V krabici jsem měl podstatnou část svého vybavení. Prsa, oblečení, stahovací pásy, anální kolíky, latex, prostě vše... Nezbývá mi, než otevřít dopis na krabici. "Drahý, asi jsi trochu překvapený. já byla také. Takže jsme si vyměnili role. Řekneš mi o tom víc později, bude na to čas. Teď máš co dělat. Takže se oblečeš, jak to děláváš. A pozor, plně tak, jak to děláváš! Četla jsem totiž i tvé zážitky. Takže mě neoblafneš! Každý pokus mě obelstít trestám! A že bys tohle nesplnil? To se ani nepokoušej, Andrejko! Oblékneš se a trochu doma poklidíš. Dnes jsem to nestihla. Takže: Vyndáš myčku, zandáš do ní další nádobí, vyluxuješ a vytřeš, a pak pověsíš prádlo. A dělej, ať to stihneš, než dorazím domů. A až to uděláš, v kuchyni máš další dopis. Tereza." Už žádné pa...Už jen ultimativně. Neměl jsem asi na výběr. Mám půlhodinové zpoždění. Tak do toho rychle jdu. Trvá mi to asi 15 minut, ale nakonec tu stojí Andrea. Mám stažené přirození dozadu, anální kolík, pas stažený gumovým pásem a navrch korzetem, těžká prsa naplněná vodou velikosti F zajištěné dvojitou pevnou podprsenkou, latexové rukavice, punčochy a kozačky na 8cm podpatku.A samozřejmě na hlavě paruku...Rychle se lehce nalíčím a jdu plnit úkoly. Trvalo to. nejsem zvyklý v tomto úboru tolik pracovat, ale nakonec jsem si oddychl, že jsem to splnil. Tak, ještě než se svléknu, si půjdu přečíst dopis do kuchyně. "Výborně drahá Andreo. Stihla jsi to! Ať tě ani nenapadne se svlékat nebo si jinak ulevovat. Ať víš, zač je toho loket. Hezky na mě počkej a zatím si nachystej zbytek těch svých propriet do ložnice. Však víš, kde je máš, ne? Jistě, že ano. A čekej. hezky v sedě s rukama za zády. Jo a aby jsi neměla touhu něco komentovat, nasaď si roubík. Tereza." No, zdá se, že překvapení nekončí. Donesl (nebo už donesla?) jsem si zbytek - různé poutací pomůcky, kupu latexu a tak. nasadila jsem roubík, utáhla a čekala... Ha, už jsem přešla do role Andrey. Seděla jsem v kuchyni asi půl hodiny, když v zámku zarachotily klíče. A pak ticho prořízl hlas: Andreo! Pomalu jsem vstala a šla k chodbě. "Tady jsi," říká Tereza, a pokračuje: "vidíš, docela Ti to sluší. Ještě provedeme pár úprav a budeš dokonalá." Jen kývu hlavou a koukám do země, protože za prvé nemůžu nic říct a za druhé se stydím. Hodně. "Jen abys věděla. za chvíli k nám přijde návštěva. Poplašeně jsem začala těkat očima, ale nebylo to nic platné. "Ty se nebudeš převlékat. Zůstaneš takhle. Podívej, nejsem z toho nadšená. Ale když po tom tak toužíš, tak si to musíš pořádně užít. Abys věděla, co všechno to obnáší a musím říct, že si tě chci taky vychutnat. Takže odteď mě posloucháš na slovo. Pokud nebudeš přijde trest. A škálu trestů nech na mně. Tak. jako první vyplníš tenhle dotazník," hodila mi štůsek papírů. Začala jsem pomalu vyplňovat. začalo to klasickými BDSM otázkami, co bych chtěla, co se mi líbí hodně, méně a co ne, a pokračovalo to různými otázkami k oblečení,délce spoutání, délce oblečení jak žena, zda na veřejnosti a nebo ne.... Tereza nebo vlastně Paní mě neustále popoháněla. Ale i tak mi to trvalo půl hodiny. V souhrnu jsem napsala, že preferuji, abych byla feminizována a dlouhodobě chodila oblečena jako žena, že preferuji velká prsa, že preferuji nosit téměř trvale boty a speciálně kozačky na podpatku, že preferuji neustálé zlepšování postavy pomocí korzetu, žr preferuji latexové a kožené oblečení a uplatňování BDSM praktik.Nakonec jsem musela podepsat poslední věty: Potvrzuji, že jsem vyplnila uvedený dotazník dobrovolně bez nátlaku. Potvrzuji, že jsem odpověděla pravdivě a potvrzuji, že chci být vychovávána podle výše uvedených mých odpovědí. Potvrzuji, že se Paní nemusí 100% řídit mými přáními. Potvrzuji, že se zcela oddávám do rukou své Paní a stávám se jejím majetkem a otrokem. Podepsala jsem. Tereza to zběžně přečetla a usmála se. Vidíš, že to půjde hladce. Ještě chvíli si četla, když se ozval telefon. "Ano, ano, mám ji tady a je připravená. Ano, za pět minut." Nevěděla jsem, co mě čeká. Už si zvykám na to, že o sobě budu psát jen jako o ženě, jak jsem to podepsala... Za pět minut se ozval zvonek. Přišla návštěva... Byla jsem napjatá jako struna. Do místnosti vešla ... další žena. Od pohledu dominantní typ oblečený celý v kůži. "To je ona," s úšklebkem řekla moje Paní. Nově příchozí si mě mlčky obešla dokola. Pak se obrátila na mou Paní: "Nerozmyslela jsi si to? Platí?" "Platí, " rozhodně odpověděla Tereza. "Tak dobře,"zadívala se mi nově příchozí do očí. Teď se pomalu budeš svlékat a ukážeš mi, jak se oblékáš, čím se vybavuješ, a přeměříme si tě. Tak dělej." Byla jsem nesvá, styděla jsem se. Ale začala jsem, dokud jsem nestála nahá, tedy v tu chvíli vlastně nahý. Návštěva si mě přeměřila přes prsa, v pase a přes boky. Pak se zaměřila na moje doplňky. "Tak tenhle anální kolík má průměr 3,5 cm a délku 12 cm. Ten jsi zvyklá nosit dlouhodobě?," Pokrčila jsem rameny, protože moje předešlé zkušenosti se počítaly na hodiny. "Tak ona neví!!! Tak si to vyzkoušíme, holčičko. A zkoušela jsi i větší?" Kývla jsem a protože jsem nemohla mluvit, podala jsem z krabice další - podstatně větší kolík. "Ale podívejme, holčičku. No budeme trénovat, neboj se. I na tenhle si dlouhodobě zvykneš. A co prsa? Tyhle se Ti líbí?" Kývla jsem, měla jsem odhadem velikost D nebo E. "Hm, přeměříme to, ale pokud jde o mě, budu chtít, abys měla tak géčka! A pořád. Tak se začni oblékat." Postupně jsem se oblékla zpět a návštěva si mě přeměřila. Moje míry byly 106-79-99. "Nic moc. Budeme pracovat na tom, abys dosáhla zatím na 115-70-99. Tak Terezo, můžeme vyrazit," a obrátila se na mě:"Kde máš kabát?" Zakroutila jsem hlavou, že nemám. Moje paní se usmála:"Tak ji připravíme," a vyrazila ke krabicím. Vytáhla z nich pouta na svázání rukou za zády k sobě. Nebránila jsem se, protože to nemělo cenu, ale Paní mě nekompromisně, aniž by si všímala, zda mě to bolí nebo ne, spoutala ruce za zády tak těsně k sobě, že jsem se prohnula a vystrčila ňadra. Pak odešla a přinesla kabát. Musela ho někde koupit, můj nebyl a její taky ne. A navíc byl...lesklý latexový. Ten mi oblékla a řekla: "Tak jdeme." Tázavě jsem se podívala, ale Paní do mě strčila a řekla: "Tak mazej," Pane Bože! Co mají v úmyslu, co když potkáme sousedy, co když mě někdo pozná... Vystrkali mě před dům a neznámá řekla: "Jdi k támhle tomu autu." Schválně zaparkovala na konci ulice a já musela projít celou ulici s klapajícími podpatky. Na konci mě strčili dovnitř, usadili i s mýma rukama za zády a připoutali. Pak mi roztáhli nohy a k něčemu přicvakli. A nakonec mi sundali paruku a nasadili latexovou kuklu jen s otvory na nosní dírky. Nebudu vidět, kam pojedeme... Auto vyrazilo. Ztratila jsem pojem o čase, ale zase ne tolik, abych neodhadla, že jsme nejeli příliš dlouho. Se zaslepenýma očima mě kdosi vystrkal z auta a přes asi zahradu jsme vešli do domu. Myslela jsem, že mi sundají kuklu, ale mýlila jsem se. Jen jsem cítila, že mě zavřeli do nějaké místnosti a všichni odešli. Zůstala jsem sama. Po asi půl hodině se otevřely dveře a někdo mě někam odvedl. Stále s latexovou kuklou na hlavě jsem si vyslechla, cose mnou bude. "Začneme s postupnou převýchovou. zatím začneme Víkendovými akcemi. Od pátku do pondělního rána budeš jen žena a budeš docházet na lekce. Postupně některé novinky zavedeme i přes týden. Vrcholem prvního semestru bude desetidenní dovolená, kterou strávíš jako správná žena, ovšem podřízená mně," vysvětlila mi Tereza. "Teď tě tu zanechám a budu dostávat jen Tvé výsledky a doma tě budu zkoušet. Takže dnes Tvoje velení přebírá Madam Jenifer. Užij si to, Andreo. V neděli večer přijdeš domů jako žena a mužem se staneš až v pondělí ráno." Políbla mě a slyšel jsem jen klapot jejích vzdalujících se kozaček. Ticho ale netrvalo dlouho. "Takže, Andreo, začneme, ať neztrácíme čas. Začneme u vybavení. Dostaneš pořádná prsa, stáhneme tě o trochu víc, ať si zvykáš. Kolík i zatím ponech tenhle. Ale aby se ti pak lépe zaváděl, je v tvém zájmu nosit ho co nejčastěji a nejdéle. Příští týden tě osadím větším.Tak si intenzivně zvykej. Co sis myslela? Že si jen tak sama trochu občas užiješ, když to nikdo neví? Pak ale nevíš, co všechno to obnáší.Máš to jen jako hru! Tak ti ji trochu převedeme do praxe. A varuju tě. Máme kopii toho, co jsi podepsala. A máme tě natočenou, co jsi dělala. A víme, co jsi sledovala, a co jsi kam psala. Jedna snaha utéct a začneme to pouštět všechno ven. Takže dostaneš teď větší prsa a trochu tě přitáhneme. Až do pondělního rána zůstaneš takhle vybavená. Dnes budeš spát jen trochu svázaná, ale postupně budeme přidávat. Co ruce? Nebolí?" Zkusila jsem se pohnout, nebolely, tak jsem zakroutila hlavou. "Výborně. Budeš je mít stažené celou noc a přivázané k nohám." Odvedla mě do pokojíčku. Měla jsem tu jen malou postel s latexovým prostěradlem a spoustou různých háků a kruhů na stěnách. Kromě postele se do místnůstky vešla už jen malá skříň. Co v ní bylo, nevím. Paní mě spoutala, jak slíbila a popřála dobrou noc. Začal můj opravdový trénink. Ani nevím, jestli jsem to pravdu chtěla takhle. Ale už nebylo co řešit... Musím přiznat, že jsem se moc nevyspala. Trochu mě bolelo celé tělo, ale nebyl čas na sebelítost. začínal ostrý trénink. Celý víkend byl až po okraj naplněn. Madam mě učila, jak se líčit, jak se chovat a jak chodit jako žena. K tomu samozřejmě všechny domácí práce, vaření žehlení...a to vše v kozačkách na vysokém podpatku, stažená, opatřená kolíkem a mohutnými ňadry. V neděli jsem mohla domů. Ale už ne autem, ale sama. zatím mi Paní vydala mužské oděvy s tím, že ještě mohu domů jako muž. Pod oblečením však budu stažená, budu mít kolík, punčochy, kozačky a prázdnou podprsenku. A doma si to opět obléknu. takhle to trvalo celkem pět víkendů. pořád jsem se zdkonalovala, až jsem se uměla sama i pořádně nalíčit, zvládala jsem bezchybně domácí práce a samozřejmě ženskou chůzi, cudné chování jako správná služka své paní a naučila se nosit v podpatcích své vnady. Zároveň jsem se naučila často spát svázaná v různých kozelcích a zvýšila jsem svoji hybnost. A tak mi Madam přikázala: Dnes pojedeš domů jako žena. Bála jsem se toho. Adrenalin mi vystoupal až do krku, ale jednou to muselo přijít. A tak jsem opustila dveře madam - v kozačkách na 8cm podpatku, v kožené sukni ke kolenům, v černých samodržících punčochách, se staženým přirozením, stahovacích kalhotkách a análem vyplněným kolíkem. Můj pas stahoval pevný korzet a nad ním se dmuly dost velká prsa na to, aby se za mnou pár chlapů otočilo. Přes sebe jsem měla kožený kabát, který ale nešel kvůli prsům úplně dopnout, takže jsem je neměla ani jak schovat. A kaštanová dlouhá paruka spolu s nalíčením ze mě udělala zcela nefalšovanou ženu.... Když jsem dojela pomocí autobusů domů, moje Paní se na mě se zalíbením podívala: "Vidíš, jak jsi to zvládla. Ještě tě pořád nemrzí, co jsi potajmu dělala?Dívala jsem se upřeně do země. Co mám říct? Že se mi to líbí? Že asi takhle jsem si to představovala? Jen s tím veřejným producírováním jsem se dnes necítila moc dobře. Byla dopravní špička a lidí jsem potkala celkem dost a dost jich na mě civělo. S tím si nejsem jistá. Stejně jako s tak tvrdým výcvikem, kterým procházím.... A tak jsem mlčela. "Mlčíš? Tak asi nemrzí. Nevadí, však se neboj, pokračujeme." A tak moje výchova pokračovala. Každý pátek jsem vyrážela z domova jako žena a v neděli se jako žena vracela. A myslím že jako dost sebevědomá žena. Tedy kromě chvil doma a u Madam. To jsem byla zcela podřízená rozmarům mých vychovatelek. Doma jsem už dělal úplně všechno a Tereza se věnovala jen sobě a svým zálibám. Tedy aby bylo jasno, každý večer jsem se po příchodu z práce převlékala za ženu a obstarávala domácí práce. Anální kolík už jsem nosila téměř nepřetržitě, stejně jako punčochy a dámské stahovací kalhotky a většinou i podprsenku. Jednu neděli jsem přišla domů a..nikdo nebyl doma. Nevěděla jsem, co mám dělat, ale jako vždy jsem si převlékla venkovní kozačky za domácí a šla do obýváku. A tady na mě čekal zase dopis. Sedla jsem si a začala číst. Ahoj Andreo. První část Tvé převýchovy je u konce. Už víš, co obnáší být ženou a co to znamená. A dnes vstupujeme do druhé fáze. Ještě dnes se sbalíš a dorazíš za mnou. Příští týden budeš mít volno. V práci si to vyřídíš v pondělí po telefonu. Takže zůstaneš oblečená, jen se trochu vylepšíš a čekám tě, že dorazíš do (nechci prozradit, kam jsem jela). Mám tu pronajatý dům. Spojení si najdi, jak chceš. Ale upozorňuju - přijedeš stažená, v korzetu, s kozačkami, se sukní, kterou máš nachystanou v ložnici, s rukavicemi a kabátem, které tam, taky najdeš. A vezmi tašku, co jsem Ti nachystala. tak už neokouněj a začni, ať to stihneš. Šla jsem vedle do ložnice. Na posteli tu ležela latexová sukně, ale kratší než moje kožená a taky menší. Takže mi obepne nohy a dlouhá bude tak do půlky stehen. To budou zase pohledy. Samozřejmě latexové rukavice až do podpáždí se zipem a lesklý kabát. To budu budit pozornost, kam vejdu. Oblékla jsem se a vrhnula k inernetu. Za chvíli jsem měla spojení a vyrazila. Cestovala jsem tři hodiny, ale přesně ve 20:59 jsem stiskla zvonek. Chvíli se nic nedělo, ale pak se ozval klapot podpatků a ...otevřela mi moje Tereza - svůdná jako už dlouho předtím nebyla - taky v kozačkách, úzké minisukni, těsném tričku, skrz které se jasně rýsovaly bradavky. Ale taky jednoznačně nekompromisní výraz. A také takový byl celý týden. Neměla jsem chvilku času. Starala se kompletně o domácnost, o Terezu, a nesměla jsem zapomenout ani na sebe. A samozřejmě, za celý týden jsem byla jen žena. Tedy kromě několika výjimek, kdy jsem každou noc musela Terezu několikrát uspokojit jako muž. V tu chvíli mě Tereza rozvázala přirození, ale prsa jsem měla pořád. Chodila jsem nakupovat, vařila, chystala snídaně, uklízela, myla Terezu a samozřejmě se musela podřídit danému programu. Chodily jsme po výletech - párkrát jsem dostala výjimku a mohla jít ve sportovních botech. Ale Tereza mi to vykompenzovala těsnějším stažením v pase a latexovými rukavicemi. Spala jsem výhradně v kompletním latexovém catsuitu, tedy i s rukavicemi, ponožkami a kuklou, která byla opatřena pouze otvory pro nosní dírky. Domů jsem po týdnu jela rovněž veřejnou dopravou. A Tereza si mě vychutnávala. jela jsem opět docela vyzývavě oblečená. Ale výsledek se dostavil. Už jsem ignorovala věčné pohledy a chovala se naprosto sebejistě a když jsem šla na veřejnosti, podpatky rázně klapaly ulicí. Týdenním "soustředěním" skončila má základní převýchova. Od té doby je náš vztah téměř bezchybný. Tereza o mně ví téměř vše, jsem ji dokonale podřízen a bez jejího rozkazu nemůžu udělat nic. Stejně tak ovládá, kdy budu oblečen jako chlap a kdy jako žena, kdy se budeme milovat, a kdy při tom budu mít ženskou výbavu. Prostě je má Paní, které se neomlouvá. A já jsem taky spokojený - ovládá mě Paní, často mě nutí oblékat se jako žena, nutí mě oblékat latex a když je potřeba, svazuje mě. Takže jsme z toho oba vybruslili k oboustranné spokojenosti. Jsem šťastný, nebo šťastná. Jdu se oblékat, dnes jdeme jako dvě dámy do divadla... Andrea