Ačkoliv mi vůbec, ale vůbec nepřipadá milé, že jsem považována za služebně „starou“, obrátilo se na mě nezávisle na sobě několik z vás, prvně příchozích na tvrz, s otázkami ohledně srazů. Proto doufám, že následující text bude dostatečně vypovídající o tom, co by vás zajímalo. A při troše štěstí mě ostatní tvrzníci podpoří v mé snaze, a v komentářích doplní nebo zpřesní to, na co si vzpomenu nebo neuvedu tak, jak by si to zasloužilo.

          Než vůbec vyrazíte, tak se asi budete „trápit“ nad tím, jak vůbec dorazit. Pokud nepojedete autem, je podle mě nejjednodušší dorazit vlakem. O spojení autobusovém vím toliko, že cílová zastávka je „Městěčko Trnávka-Petrůvka“. V případě, že zvolíte vlak, hledejte ve spojeních a jízdních řádech zastávku „Mezihoří“. Někdy se zobrazuje jako „Mezihoří/Městečko Trnávka“. Od ní je to k tvrzi 2,5 km chůze příjemnou krajinou. Ale upozorňuji, že značky od vlaku nejsou… Je třeba se podívat na mapy a zjistit si, kudy se vydat… Nicméně pokud pominu extrémy jako osoby s nízkopomalým připojením, kterým se mapy nenačtou, myslím, že tento bod není třeba dál rozvádět.

           No dobrá, budu na vás hodná. Vystoupíte na zastávce Mezihoří (zastávka na znamení, je třeba se ohlásit průvodčímu nebo bedlivě sledovat stanice dle jízdních řádů). Zastávka je taková dřevěná bouda, nelze ji minout… Sejdete dolů k asfaltové silnici (prostě cca 15 m dolů od zastávky na nejbližší silnici), dáte se doleva k nejbližším budovám, projdete kolem nich, přejdete mostek přes říčku, a za ním doprava. Pak stále dál a dál po hlavní silnici až na tvrz. Fotka výhledu na dům z této strany je v sekci „kontakty“ na těchto stránkách. Ale jinak je to až za vesnicí Petrůvkou, která je po levé straně a nebudete do ní zacházet, ale půjdete dál stále po hlavní silnici. Po levé straně budete mít pár desítek metrů malé skalky a v zatáčce je dům s vysokou zdí a typickou "věžičkou".

           Když konečně dorazíte na „T křižovatku“, u které je tvrz, budete mít trošičku problém najít vchod. Takže několikrát dům obejdete (nebo za zuřivého smíchu těch, kteří už jsou uvnitř, úplně přejdete), uslyšíte štěkat psy a už už budete mít pocit, že si z vás někdo utahoval a nic jako tvrz neexistuje. Pak si ale všimnete, že za oknem se „závěsy“ z rákosových rohoží se svítí, vydáte se k zamřížovaným dveřím a po chvíli hledání najdete po levé straně zvonek. Jakmile zazní „Pro Elišku“, víte, že jste tam, kde máte být.

           Podotýkám, že v propozicích je uveden přesný začátek a konec srazu. Jestliže přijedete výrazně před touto dobou, je třeba to zkonzultovat s domácími (Anet, Kahofer…). Uvědomte si, že zvonek není v horních patrech slyšet a před srazem je spousta práce, také se vám může stát, že dům bude prázdný, protože domácí jsou na nákupu apod. Samozřejmě cca hodinku dřív tam už někdo je, zejména kvůli tomu, že nejvhodnější spojení vychází tak, že na tvrz dorazíte trochu před začátkem.

          Protože se mnoho z vás, pro mě trochu nepochopitelně, ptá, koho zdravit a jak se představovat…. Ten, kdo vám otevře je s největší pravděpodobností někdo, kdo je domácí nebo má velkou důvěru a pravomoc vás vpustit. Je dobré dotyčné/mu se představit, podat ruku. Kam se zavazadly se zeptejte. Jestliže už je jasné, kde budete ubytovaní, můžete se rovnou vyptat na cestu do pokoje, ubytovat se a zpět do hospody už přijít trochu zkulturnění.

          Já osobně dávám přednost variantě prozatím odhodit věci pod schody a jít se seznámit a podívat, kdo už je na místě. Navíc horký čaj nebo grog také v téhle zimě přijde vhod.

          Další obavy máte, podle vašich vzkazů a dotazů, z představování. Jak je psáno v propozicích. Slušnost je pozdravit, je dobré se také představit. Jestli to uděláte hromadně houknutím od dveří, nebo postupně s jednotlivci (či obojí – beztak si tolik nových lidí nezapamatujete), a nebo dokonce prozatím vůbec… Zda použijete nick nebo jméno… To je na vás. Většinou (dle mých zkušeností) se na akcích, kde je hodně lidí, vyplatí to houknutí a následné připomenutí a skutečné seznámení se po tom, co si přisednete, začnete si povídat atd. Nicméně netřeba to brát jako dogma. Jestliže například dorazíte mezi prvními a bude na hospodě 5 lidí, dejte si tu práci, obejděte je, seznamte se…

          S žádostmi o jídlo a pití se obracejte na osoby, které se pohybují za barem. Tvrz není sice žádná klasická hospoda s placenou obsluhou, ale ani samoobsluha. Objednávejte pak dál u těchto osob. Nikdy nechoďte sami do kuchyně nebo za bar. Může se stát, že budete muset chvíli počkat, než někdo dojde, rodinná atmosféra a zaručeně „úchylné osazenstvo“ za to však stojí. Popřípadě je možné zazvonit na „hotelový“ zvonek umístěný na baru. Ten se 100% účinností zabezpečí pozornost.

          Tvrz je soukromým objektem, kde se nepohybuje a kam se ani nemůže dostat nikdo „civilní“ (dokonce ani když si registrovaný přivede nenahlášeného partnera, to prosím v žádném případě nezkoušejte!). Není to hotel, ani veřejná ubytovna, ani hospoda. V horním patře jsou pokoje (zpravidla nebudete sami ani když jste pár) a koupelna (jedna – takže kdo dřív přijde…). V přízemí najdete hospodu, která je kuřácká (cigarety se zde neprodávají!!!) a slouží zároveň jako jídelna a společenská místnost. A samozřejmě druhá společenská místnost – tedy mučírna (nekuřácká). Tam je posezení a vše nutné k mučení, plus tzv. „doupě“ – tedy dvoulůžáček ve výklenku mučírny.

          Páteční večer je spíše povídací a seznamovací, nicméně není to pravidlo a zažila jsem již i srazy, kdy se právě v pátek vázalo o sto šest a vypálilo se několik balení svíček. To, zda bude nějaký „program“ nebo „akčnění“ či „prohlídka“ mučírny… je jen otázkou dohody lidí, kteří přijedou. Vše je možné řešit s osobami pohybujícími se za barem, tedy „domácími“ a především s Anet a Kahoferem.

          Přístup do mučírny máte volný, kdykoliv můžete jít zkoušet a hrát si. Přes den je tam větší klid i soukromí, večer počítejte se zvýšeným provozem. Vždy je třeba po sobě uklidit, na nástroje použít desinfekci atd.

          Odchod na pokoje není časově limitován. Ale vzhledem k možnostem domácích buďte soudní a nejdéle za rozbřesku konečně vypadněte a zalezte do postelí, jinak vám hrozí hněv nejvyšších. A věřte, že diskutovat s unavenou tvrzní Paní není úplně legrace. A že s tím mám bohaté zkušenosti!

          Den začíná na tvrzi vstáváním stejně nepříjemným jako všude jinde. Ikdyž… pokud budete mít štěstí, a jsou vám libé zvuky vyluzující mučení submisivové nebo mučící nástroje, možná se vám bude vstávat o něco příjemněji. Často z pokojů, kde bydlí páry, nebo skupinky hravých tvrzníků, můžete zaslechnout křik tlumený polštářem, nebo rytmické „poklepávání“. Kdo by si myslel, že se v kuchyni naklepávají řízky nebo že domácí Paní klepe na zahradě koberec, je vedle…

          Dobrou radou vám jistě bude, že první věcí po probuzení je rychle zabrat koupelnu, je-li ještě volná. My, kteří se známe, nejsme většinou moc stydliví, takže se vám snadno může stát, že i v otevřené koupelně někdo bude. Nedělejte si s tím moc hlavu. Při počtu cca 16-20 lidí na srazu prostě není dobré se tam zamykat, když jdete do sprchy (přece stačí pak přes sebe hodit ručník) natož, když si čistíte zuby nebo se líčíte. Ale samozřejmě je to věc každého a potřebu soukromí budou všichni respektovat.

          Co se sprchy týká, obecně je jednodušší jít se vykoupat odpoledne nebo navečer (ale dostatečně včas před převlékáním a líčením na večer). Máte tak daleko větší šanci dostat se tam bez čekání a především – rozloží se spotřeba horké vody. Myslete na ostatní. Studená sprcha není nic příjemného.

          V tomto bodě si neodpustím nepřipomenout historku, jak jsem vyděsila svým vpádem do koupelny líčící se transsexuály s tím, že si skočím do sprchy a nehodlám čekat, až se nalíčí (to je vážně na dlouho). Je totiž dobré si uvědomit, že tvrz je otevřena nejrůznějším „úchylkám a deviacím“, fetišům a sexuálním praktikám. Jestliže máte problém s některými z těchto a přesto se rozhodnete na tvrz přijet, alespoň to nedávejte najevo a nekažte tak atmosféru. Tolerance a schopnost učit se, vnímat a sledovat nové věci jsou myslím nejdůležitější předpoklady pro návštěvu srazu. Jestliže tolerantního projevu schopni nejste, vězte, že budete rychle usměrněni.

          Ráno, prosím, do hospody nechoďte dříve než v 9 hodin, pokud nejste jinak domluveni s domácími (kdyby například všichni šli spát pozdě apod.). Na hospodě si můžete ke snídani vybrat ze všech jídel, čistě snídaňově se tváří míchaná vajíčka, párky, obložený talíř nebo pro někoho vyprošťovací polévka. Jiní (já) vstávají spíše k obědu a často rovnou obědvají. Na srazu je vždy výběr z několika hotových jídel typu kuře na paprice, maso na houbách, ptáčci atp. a bývá řízek, smažák, smažený hermelín. Dle nabídky také uzená žebra, klobásy, kolena… Vždy je výborná zelňačka.

          Během dne se program liší a jak už bylo řečeno – vše je na vás a na vaší chuti. Můžete akčnit v mučírně, povídat, jet na výlet nebo dospat co jste nestihli v noci. Nebojte se přijít s nápadem. Už jsem zažila i srazy, kde se hrálo „jméno, město…“, anebo jsme si hráli s magnetickou stavebnicí. Záleží jen na vašich možnostech a nápadech. Pokud to není uvedeno přímo v propozicích, srazy nemají žádný pevně daný program. Akce s programem, to mají uvedeny v propozicích, a je vhodné tento program ctít. Pokud nechcete akci s programem, vyberte si tu bez programu. (U srazů seznamovacích a cílených pro začátečníky bývá například „řízená diskuse“ sloužící k vzájemnému poznání.)

          Co bych zmínila (a nejen pro dámy) je sobotní večer a noc (a nebo také ta páteční, jak kdy). Zpravidla je to vrchol celého srazu a je dobrým zvykem se na tuto „událost“ vyšvihnout. Je jedno, jakým směrem jde váš vkus – zda dáváte přednost latexu, lacku, crosdressingu, kůži, večerním šatům nebo nahotě s obojkem… - je to jedno. Jste na místě, kde se vám nikdo nebude posmívat nebo se na vás dívat špatně nebo skrz prsty. Vyberte si oblečení, které s vámi něco dělá, v kterém se budete cítit dobře v případě, že si něco budete chtít vyzkoušet, nebo prostě se jen cítit sexy. Pokud zatím nemáte nic super speciálního. Dámy určitě mají hezkou halenku, korzet, sukni, punčochy a botičky… Pánové zase určitě najdou černou košili. Nicméně – jestliže je vám dobře v teplácích a tričku od přítele, je to v pořádku úplně stejně tak!

          Další věc, kterou mi nedá znovu nezopakovat. Přečtěte si pravidla pro srazy na Tvrzi. Focení, chování, akce… Pravidla tu jsou a myslím, že každý vnímavý slušný člověk se domluví. Nikdo vám neutrhne hlavu, když šlápnete vedle, ale porušování popsaných věcí je opravdu nevhodné a poškodí to především vás samotné. Snažte se vnímat okolí a atmosféru, která dění obklopuje. Určitě pak neuděláte něco nevhodného. O úmyslném porušení pravidel psát snad ani nechci. Takový akt povede k okamžité nápravě ze strany pořadatelů.

           V neděli je na každém z vás, jak se dostanete domů. Účet vzniklý na baru (cena ubytování, vstupné a útrata za jídlo a pití) se hradí HOTOVĚ. Karty zde přijímány nejsou, nezapomeňte si vybrat před odjezdem. Výše účtu závisí na tom, kolik a co pijete a jíte. Orientačně myslím, že většina z nás se vejde do rozpočtu 1500,- na osobu za celý sraz.  Ale jde jen o individuální odhad. (Domácí doplnili, že za tuto sumu se dá nejen poměrně dobře najíst a napít, ale i opít.)

          Mou další čistě subjektivní poznámkou je pití alkoholu. Alkohol snižuje vnímavost a reflexy, ne všechny bariéry by měly být odbourány, natož alkoholem. Jestliže máte v plánu prožít tvrzní sraz aktivně a domluvit si nějaké hraní, mé osobní doporučení je nepít přes míru. Všichni si na srazu rádi dáme sklenku vína, pivo, grog na zahřátí nebo panáčka krvavé slitiny při seznámení. Nicméně opít se do němoty a druhý den se tvářit kysele není úplně na místě.

           Co se přesné doby odjezdů týká – je uveden v propozicích srazu. Pokud chcete zůstat a víkend si prodloužit, je třeba se domluvit s domácími ještě před tím, než vám ujede poslední spoj a podobné vtipy. Myslete na to, že po srazu mají organizátoři spoustu práce a navíc srazy nejsou jedinou aktivitou na tvrzi probíhající. Soukromé akce nejsou v kalendářích akcí zaneseny a tak není vždy volná kapacita pro vaše ubytování. A samozřejmě – i domácí mají své zájmy a další závazky. Nemusí se jim to hodit. Komunikujte.

           Poslední dobrá rada, která mě napadá je, že v zimních měsících je na Tvrzi poměrně chladno. Jestliže jste na zimu náchylní, přibalte si teplé ponožky, svetr nebo něco na přehození přes sebe co vám vyhovuje (pletený šátek pro dámy…). Možnost zapůjčení rákosky a zahřátí řádným výpraskem je tu vždy, ale přeci jen, ne každý rád baštonádu.

          Přibalit si samozřejmě můžete cokoliv. Pokud vám dělá dobře si přes den číst v klidné a tiché mučírně jako mě – nikdo vám to nezakáže. Pokud fotíte, kolem tvrze toho k vidění dost (na srazu je to samozřejmě bez povolení organizátorů a konkrétních účastníků zcela nepřípustné). „Soukromé“ fotky v mučírně jsou možné, ale v tomto bodě – za optání nic nedáte a včasná domluva je vždy lepší než následné vysvětlování. Pokud rádi společenské hry, zkuste zapojit ostatní. Pokud chcete předvést své umění ať už jakkoliv související s BDSM, bude to výborným zpestřením srazu.

          Pokud jste zde nenašli nějaké informace, zkuste si znovu pročíst propozice i se souvisejícími linky a 13 pravidel pro akce na Sluneční tvrzi. Dále se podívat na sekce jako jsou „kontakty“ a „o Tvrzi“, kde najdete většinu potřebného.

          Na úplný závěr bych vás chtěla ujistit, že na tvrz se nemusíte bát přijet bez partnera. Jak je psáno v propozicích, nikdo nebude do ničeho nucen a nic po něm (s výjimkou slušného chování a úhrady účtu) nebude vyžadováno. Opravdu není důvod k obavám. Čeká vás příjemná atmosféra a lidé, kteří také kdysi byli „nováčci“. Lidé, kteří dost pravděpodobně procházeli stejnými začátky. Jistě nezaručím, že vám všichni budou 100% příjemní. Ale zaručím vám, že budou tolerantní k vašim názorům, ochotní pomoci vám a otevřeni diskusím o všemožných i nemožných tématech. (Např. pokud dorazí jeden nejmenovaný Mimozemšťan, čeká vás nad ránem dobrodružná výprava do matematických teorií vycházejících….)

          Doufám, že tento text v první řadě pomůže nově příjezdním, v řadě neposlední ulehčí práci těm, kteří se na „srážení“ podílejí a nebudou muset tyto informace neustále opakovat. Proto bych také byla ráda za zpětnou vazbu a diskusi POD ČLÁNKEM. (Tlačítko „přidat komentář“.) Vítány jsou názory a zkušenosti starších a pokročilých (věcně, prosím), stejně jako další otázky a upřesnění ze strany nováčků a zájemců o srazy.

          Těšíme se na vás a příště snad již osobně na srazu…

          Vaše Tabron

          (pod kontrolou a se souhlasem Anet a Kahofera)