Několik hodin se Hin-ko věnoval nezbytnému papírování, které by žádnému z těch rozkošných kůzlátek, které mu dělaly sekretářku, nesvěřil. K večeru se protáhl a rozhodl se cestu domů si zpříjemnit přátelskou návštěvou Rhassy v Ústavu pro relaxaci.

Rhassa v tom dusném podvečeru zamyšleně seděla a uvažovala, kterak potrestat Shi-Su, aby si to pamatovala. Líbilo se jí, jak to mladé děvče na vše reagovalo strachem a chtěla vidět to ponížení. Jen musela vymyslet něco originálního. Něco, co by její šéf Hin-ko vskutku ocenil.

Bzukot interkomu jí přinesl vskutku rafinovaný nápad. Stiskla knoflík a optala se recepční: „Co se děje, Signo?“

„Další klient.“

„Tak mu ukaž katalogy holek a pošli ho k nim. V čem je problém?“

„Má prý netradiční touhy.“

„Tak mi ho pošli,“ povzdechla si. Každý klient si myslí, jak jsou právě ty jeho tužby nejzvláštnější. Rhassa však za svou mnohaletou praxi zažila různé sadisty, masochisty…. Chlapy, které vzrušovalo půlhodinu pozorovat dívku v dětských kalhotkách, jak běhá po čtyřech. Vyznavače pissingu. Maniaky, kteří nutili holku nacpat si své kalhotky do kundičky, ze které jí je zubama vytahovaly. Co bude chtít tento?

Uhrovitý, rachitický mladíček stydlivě vstoupil do Rhassina kabinetu. Sadista, napadlo jí. Málokdy se mýlila.

Evidentně synáček z ňáké moc bohaté rodiny, která ho sem uklidila do lázní.

„Takže copak byste si přál?,“ její hlas dokázal být ledový jako severák, ale i cukrkandlově milý, jako teď.

„Víte, já… já bych chtěl nějaké nevinné děvče.“

„Není snad nic, co vám nemůžem nabídnout,“ snažila se ho profesionálně naladit.

„Ale já mám rád, když brečí. Když jí tahám za kozy a práskám do kundy. Rvu jí ty cecky, až kňučí, koušu bradavky a řežu po prdeli.“

Rhassa se zájmem pozorovala tu proměnu trudovitého hocha, kterému teď žhnuly oči krutostí. Div mu slina nestékala z úzkých rtů. Prasák! Další! Ušklíbla se v duchu.

„Mé dívky jsou mé cenné zboží a zabít je nehodlám.“

„Ne, promiňte. To ani náhodou. Ale jestli bych tyto služby zde mohl nalézt….“

„Jak říkám, můžem vám zajistit vše. Ale to vše něco stojí.“

Jeho „pochopitelně“ bylo podpisem pod nemalý obnos kreditů, které se záhy přesunuly na její účet.

„Myslím, že jsem dobře prodala Shi-Su,“ uchechtla se nad svým nápadem.

Shi-Su si posmutněle kartáčovala vlasy. Za ten den již podesáté. Od rána seděla ve svém budoáru, nikým nekoupena, Rhassou nezavolána. Děsila se, co její noc s všemocným Hin-kem, která se jí moc nepovedla, jí přinese.

Lehké zaťukání na dveře. K otvírajícím se veřejím pozvedla oči a snažila se z pohledu vstupující Shvey vyčíst, o co jde.

„Máš se obléct a jít na osmičku. Máš tam klienta,“ oznámila jí kolegyně.

Hurá, konečně, zaplesalo Shi-Sino srdce. Ale ne na dlouho. Moment! Klienta jí vždy oznámí operátor přes displej. Tak proč jí to osobně vyřizuje Shvea?

„Na, toto si obleč,“ podává jí kytkaté růžové šaty a drobné pantoflíčky.

Smutný tón kolegyně Shi-Su děsí: „Co je v osmičce?“

„Tam choděj ti hnusáci. Sadisti,“ prskla Shvea a maně si pohladila jizvu táhnoucí se jí od levého prsu.

„Ale zabít nás nesměj. To se neboj. Jen to není nejpříjemnější. Nechápu však, proč Rhassa prodala tebe, když seš tu teprv měsíc. Drž se, chuděro!,“ pohladila Shvea již do šatů oděnou Shi-Su, která se se srdcem v krku vydala na cestu dlouhou sice jen pár metrů, ale o to děsivější.

„Třeba to nebude tak zlé,“ utěšovala se, když výtahem sjížděla do třetího patra. Věděla však, že to je Rhassin záměr a ten nebude příjemný.

Malý, stydlivě působící hoch, který ji v osmičce již čekal, ji poněkud uklidnil. „Tenhle mi nemůže ublížit,“ oddechla si.

„Přejete si, pane?,“ lehce se uklonila.

„Přesně tak! Pane! Tak mi budeš říkat, ty čubko, rozumíš?“ Z očí mu táhl krutý chlad a to, jak jí neurvale drapl za vlasy, z ní veškeré naděje vymýtilo. Bezcitně na ní syčel ponižující urážky a hrubě jí ošahával přes šaty. Shi-Su se zatmělo před očima.

„Copak dělá má drahá nejstarší zaměstnankyně,“ zahlaholil přátelsky Hin-ko, když otvíral dveře Rhassina kabinetu. Nečekaný návštěvník jí vyděsil, ale při pohledu na Hin-ka se jen zasmála.

„Právě se koukám, jak sladce trpí naše malá Shi-Su.“

„Shi-Su. To je ta…“

„Ta, kterou sem ti včera poslala. Ještě jednou se za ní omlouvám. Ale tohle jí snad naučí,“ kývla hlavou k obrazovce.

„Už to neřeš. A ukaž mi to.“

Rhassa posunula k Hin-kovi židli a natočila k němu monitor.

Nepěkný mladý muž, vyzáblý až to děsilo, ze sebe sálal zvířecí bestialitu. Jeho kostnatá dlaň dopadla na již notně zrudlou tvář týrané dívky.

„Líbí se ti to, ty kurvo? Líbí?,“ opakoval a ďábelsky se jí chechtal do očí. Za vlasy jí držel hlavu zvrácenou tak bolestivě, až jí z očí tekly slzy. Shi-Su fňukala a sadista jí drsně zmáčkl levé prso. Přes jemnou látku šatů to muselo dost bolet, neboť Shi-Su se podlomila kolena. Zlý smích doprovázel trhanou látku, kterou začal rvát od dekoltu. Odhalil tak malá, zarudlá ňadra, na kterých se začínaly dělat modřiny.

Dlaní jí sjel k bříšku a sevřel jí v pěst. Klouby jí brutálně praštil do rozkroku. Rozbrečela se.

„Ale líbí. Líbí se ti to. Řekni! Řekni, že se ti to líbí.“

„Ano! Ano! Líbí,“ začala panicky řvát. Jen ať už jí nechá!

„Ty štětko nadržená!,“ zařval naprosto nepříčetně a skopnul jí na zem.

„Kdo to je?,“ otočil se se zájmem Hin-ko na Rhassu.

„Ten? Nějaký Pepa Vomáčka. Samozřejmě jméno nevím. Přijel bůhvíodkud. Dělá tu bůhvíco. Ale jeho konto je přímo hříšně astronomické. Evidentně synáček nějakého papaláše.“

„Aha… klient. A tys mu Shi-Su….“

„Ano, prodala,“ zachechtala se Rhassa a ukázala na obrazovku.

Mladík právě poutal brečící Shi-Su za ruce vzhůru k oku ve stropě. Labužnicky mlaskl a obešel to svíjející se tělo. Popadl gumové pásy ležící na stole a zkušebně jí jimi praštil po zadečku. Snažila se uhnout, ale popadl jí za pas a otočil si jí čelem k sobě. Pásy jí upevnil kolem ňader tak, až jí zfialověly. Bolestí zaúpěla. Zasmál se a dlaní jí pleskl přes naběhlé bradavky. Její vykřiknutí ho pobavilo a pěstí jí opět praštil do rozkroku. Snažila se stisknout stehna k sobě, ale rozevřel jí je. Chytl jeden velký pysk, zmáčkl ho, až vyjekla a natáhl. Z kapsy vyndal kovovou svorku a přicvakl jí na něj. A další. A další.

Druhou labii, ani ty malé laple, o svorky též neochudil. Dívka se svíjela bolestí a štkala. Tomu zvířeti to však vůbec nevadilo. Ba naopak!

Fackoval jí. Kabelem mlátil přes zadek. Plival do obličeje. A shi-Su se z očí valily obrovitánské slzy.

„Je hustej,“ uznale mlaskl Hin-ko. „Ale aby jí nezničil.“

„Neboj. Za chvíli mu tam pustím klakson a stroboskop. Konec! A neúplatně!“

Kvůli té obchodnické dokonalosti a tvrdosti v kšeftech měl Hin-ko Rhassu opravdu rád.

„A jí to poučí,“ pokračovala. „Bude si pak víc vážit klientů, jako jsi ty. A víc se snažit. Protože bude vědět, že jí můžu klidě prodat takovýmhle prasatům.“

Hin-ko potěšeně zkvitoval Rhassinu rafinovanost. Jen škoda, že Rhassa je tak ošklivá. Nebýt toho, již dávno by si z ní udělal svou milenku. Ale věděl, že jí dostatečně uspokojují její svěřenkyně. A zcela jistě i jejich práce, kterou ona pozorovala na monitoru.

Přátelsky jí poplácal a odešel se připravit na další povinnosti všemocného šéfa města.