Cestou domů jsem si stále dokola četla smlouvu a mé povinnosti. Vlastně teď budu na pět let jenom ženou. Podle smlouvy se stávám otrokyní, tedy ženou, která bude TRVALE stažená, která bude téměř trvale stažená v latexu, ženou, jejíž anální otvor bude TRVALE vyztužen kolíkem, ženou, která bude znát jen chůzi na podpatcích... Navíc může moje paní rozhodnout, že budu trávit určenou dobu svázaná v kozelci nebo jinak znehybněná... A mohu být i jinak potrestaná, dokonce bych mohla nosit roubík bez přestávky... Začínala jsem se trochu bát, ale utéct jsem asi nikam nemohla... Přijela jsem domů a začala si balit všechny dámské propriety, když mi dorazila sms: Sbal si věci a zítra se sejdeme v obchodním centru před kinem, kam chodíš. Přivezeš si zatím jeden kufr. Budeš maximálně stažená, anální kolík o průměru 4 cm, prsa E, latexové triko s rolákem, latexové rukavice, punčochy s podvazkem a kozačky na 10cm podpatku. A navrch už jen kabát. Žádná sukně! Na jednu stranu jsem si oddechla, že se odkládá můj nástup. Na druhou stranu jsem se bála, co mě čeká. Zvlášť když pojedu bez sukně! Nachystala jsem se podle pokynů a vyrazila. Byla jsem hodně nervózní. Neměla jsem zase tolik dlouhý kabát a kdybych se musela někde více ohnout, každý by viděl, že mám jen punčochy. Navíc se mi latexový roláček i rukavice dost leskly a prsa se nadouvala. Dělala jsem, že nikoho nevidím a dorazila na místo. Sedla si ke stolku a nervózně držela nohy u sebe a stále kontrolovala kabát. Po deseti nekonečných minutách dorazila paní. Sedla si vedle mě a nechala si podat hlášení o mém úboru. Přitom zkontrolovala, zda opravdu nemám sukni. Pochválila mě a šly jsme uklidit kufr do auta. "A teď půjdeme do kina. Mám dva lístky." Uklidnila jsem se, že nakonec nejde o nic tak strašného. "Ale ještě předtím se půjdeme podívat na nějaké nové kozačky. Trochu mě zase zamrazilo... Nakloněná zrcadla v obchodě nechají nahlédnout pod můj kabát a lesk rukavic i roláku nabere v silném osvětlení na síle... Zkusila jsem namítnout, že to není nejlepší, ale paní mě zmrazila: "Právě proto tam jdeme. Musíš se otrkávat a ztratit zbytečný stud." Chodily jsme okolo regálů a já cítila kradmé pohledy prodavaček. A dokonce jsem si musela vyzkoušet troje kozačky. Naštěstí měli jen troje ve velikosti 42. Ale stačilo to. Pod kabát mi bylo několikrát vidět a že mám latexové rukavice věděli také všichni... Nakonec jsme přeci jen zamířili do kina. Před sále mi paní dala něco do ruky... byl to roubík. Měkký, latexový, ale přeci jen roubík. "Vezmi si ho - hned teď a budeš ho mít do konce. Až si sedneme, rozhalíš si kabát a roztáhneš nohy a tak vydržíš až do konce." "Ano," hlesla jsem a splnila rozkazy. Nevím, jestli se na mě někdo díval, ale radši jsem to nezjišťovala. Po konci mě paní ještě pustila domů, ale dostala jsem rozkazy: Vydržíš takhle oblečená do zítřka. Doma si zase vezmeš ten roubík, aby sis zvykala. A sundáš si paruku a nasadíš kuklu. Před spaním se projdeš ulicí - v kozačkách, punčochách, rukavicích, roláku a kukle s roubíkem. Pak teprve půjdeš spát. Zítra si všechno dobalíš a budeš čekat, až si pro tebe dojedu. Jasný?" "Ano, jasný, řekla jsem. "Špatně, hned zítra tě čeká trest. Budeš odpovídat: Ano, paní a budeš se přitom dívat na špičky mých bot. Jasný?" "Ano, paní". Myslela jsem, jak jsem si rychle zvykla na roli ženy a jak jsem nenápadná, ale tohle bylo něco navíc. Teprve teď jsem cítila ty pohledy - extrémně vyvinutá žena v latexu v kozačkách na vysokém podpatku a bez sukně... Cesta domů trvala neskutečně dlouho. A snad ještě déle ta procházka. Pořád jsem se rozhlížela, ale zvládla jsem to snad bez cizích pohledů. Usínala jsem s tím, že mi končí svoboda a nevěděla jsem, zda se těšit nebo se bát.... Protože jsem si již nějaký ten pátek zvykala, nebyla pro mě noc v latexu, ve stažení a s proprietami žádnou novinkou a docela jsem se vyspala. Ráno jsem se umyla a oblékla zpátky můj úbor. Asi za hodinu a půl jsem měla sbaleno a nervózně čekala, co přijde. Cupitala jsem kolem oken a sledovala hodinovou ručičku, moje paní však stále nejela. Chtě nechtě jsem porušila příkazy a na chvíli odejmula roubík, abych se napila. Samozřejmě se v tu chvíli objevilo auto s Paní a v rychlosti jsem si nestihla dát nazpátek roubík i kuklu a protože jsem musela okamžitě otevřít, Paní si toho všimla. Chtěla jsem jí to vysvětlit, ale roubík jsem měla již přitažený a nebylo mi rozumět. Zato já rozuměla dobře: "Neplníš rozkazy, takže hned na úvod počítej s trestem. Jsi moje služka, moje otrokyně, která mě poslouchá, která si bez mého svolení nedojde ani na záchod. JASNÉ?" Kývala jsem hlavou, jak jen to šlo. "Takže teď naložíš věci do auta. Takhle, jak jsi". Snažila jsem se dělat rychle a potichu, jak mi to dovolovaly kozačky na 10cm podpatku. Snad mě nikdo neviděl během mých pěti cest k autu a zpátky... "Tak, Andreo, a jedeme se učit správnému chování. Otevři kufr auta a najdi si tam místo pro sebe. Lehneš si na břicho a dáš ruce dozadu. Podařilo se mi vecpat se mezi má zavazadla a čekala jsem. A stalo se to, co jsem očekávala. Paní mi svázala ruce za zády - těsně - lokty k sobě a pak do klasického stahovacího pytle. Pak nohy a to vše k sobě. Stala jsem se jedním ze zavazadel a vyrazila vstříc novému osudu. Nutno říct, že výchova zase tak hrozná nebyla, protože jsem se dokázala včas připravit a zorientovat v povinnostech. Ale jedno se Paní povedlo. Kdykoli jsme spolu vyráželi někam ven, nikdo by nepoznal, že nejsem pravá žena. Dokonce se mi podařilo zhubnout, tedy za přispění mé Paní a kombinace velmi útlého pasu s obrovskými prsy se stala lákadlem pro pohledy sexuchtivých chlapů. To Paní náramně bavilo a ráda mě chodila vystavovat. Dokonce jsme chodily i cvičit a mé kozy lítaly jak splašené. Paní mi přikázala neustále sledovat statistiku. A tak ji sem trochu zapíšu. Nejprve, co se týče mé postavy. Den nástupu do služby Váha: 85 kg, prsa-pas-boky (V korzetu) 112 - 65 - 97 1. měsíc 82 kg, 115 - 64 - 97 2. měsíc 80 kg, 115 - 62 - 96 3. měsíc 79 kg, 120 - 60 - 96 4. měsíc 78 kg, 120 - 59 - 96 5. měsíc 76 kg, 120 - 59 - 96 6. měsíc 75 kg, 120 - 57 - 96 Výsledky byly vidět po každém měření. Dnes slavím svůj obrovský úspěch. Sloužím u Paní sedmým měsícem a dosáhla jsem předepsaného cíle. Moje míry jsou: 74 kg, 120 - 55 (!) - 96. Ostatní čísla ze statistiky vlastně ani nemusím psát, protože: Punčochy nosím trvale Kozačky nosím trvale (podpatek 7 cm běžně, občas 10cm, tak 5 dní v měsíci 12cm a dvakrát 20cm), a to i v létě. Kolík nosím trvale (průměr 4 cm a délka 13 cm běžně, občas průměr 5 cm o délce 17 cm) Stažená jsem trvale, nyní na 55 cm (Můj cvičný korzet je na dorazu a Paní mi již objednala další, který mě dokáže stáhnout až na 50 cm) Prsa nosím trvale (Paní mi je zvětšila po 3 měsících. Zatím většinou jsou klasická z balonků naplněných vodou. Experimenty s přilepovacími zatím nebyly příliš úspěšné vzhledem k velikosti) a podpírají mi je dvě podprsenky Latexové rukavice nosím téměř trvale. Paruku vždy na veřejnosti. Stejně tak jsem namalovaná. Roubík nosím vždy mimo veřejnost. V catsuitu trávím téměř veškeré víkendy. Už jsem si i zvykla, že s Paní vyrážím vždy trochu vyzývavě a na pohledy jsem si zvykla. Ostatně, který chlap by se nepodíval? Dlouhé hnědé vlasy, výrazné, avšak nekřiklavé namalování, dmoucí prsa většinou schovaná v lesklé přiléhavé halence, sukně maximálně lehce pod kolena, ale spíše ke kolenům, často latexová, černé punčochy (někdy latexové) a kožené nebo lesklé kozačky... Taky bych se otočil. Moc se sám, vlastně sama sobě líbím. Paní je s mou službou spokojena. Plním rozkazy, takže Paní se nemusí o nic starat, dokonce ji vypomáhám i v práci. Nakonec to nebylo tak špatné. Podařilo se mi přeměnit se v ženu a jsem tak spokojena. A dnes, když jsem dosáhla kýženého výsledku v pase, jsem dokonce mohla napsat tenhle příběh a založit si emailovou adresu. Budu moci psát dál svůj příběh a budu ráda, když si se mnou bude někdo psát o tom svém. Moje adresa je andrea.gumova@seznam.cz. Jen nevím, jak často budu moci na email chodit. Musím mít vše hotovo a když chci psát, tak se musím ještě trochu "doladit" - vzít větší kolík s vibrací, vzít velký roubík ve tvaru penisu, samozřejmě být uzavřená v latexu, mít restriktivní krční korzet, na nohou rozporku a kozačky na 12cm podpatku. A samozřejmě musím celou dobu stát. Když Paní usoudila, že ji nebudu dělat ostudu, rozhodla: "V pátek pojedeme na speciální setkání. Budeš mě poslouchat a přesně plnit mé rozkazy. A hlavně, celý víkend strávíš v latexu a budeš snášet veškeré úkoly, kterými tě pověřím." Bylo pondělí, a tak jsem neviděla problém. Ostatně jsem ani nemohla.... "Aby sis pořádně zvykla, budeš celý týden těsně stažená a v catsuitu a budeš trénovat na 12cm podpatcích. Protože jsem již něco zažila, nečinilo mi to potíže. Celý týden jsem se pohybovala jistě na vysokých podpatcích, stažená nejtěsněji, jak to šlo a pot mi stékal pod latexem po celém těle. Na svět jsem koukala jen díky dvěma otvorům vystřiženým v latexu a jíst jsem mohla jen díky benevolenci mé paní jednou denně. Přišel pátek ráno a Paní přikázala: "Pojedeme." Dovolila mi se umýt, napít a lehce najíst a pak si mě oblékla. Klasicky stáhla přirození, nasadila anální kolík o průměru 5 cm, samozřejmě má velká prsa a stáhla v pase. Potom přišel čas na černý catsuit, který mě zahalil doslova od hlavy k patě. Vše zajistila na maximum korzetem, pak jsem si obula kozačky na 12 cm podpatku, pak nafukovací roubík a kukla s jen se dvěma dírkami na nos. A i tu zajistil krční korzet. Pak jsem si ještě oblékla latexovou minisukni a na závěr mi Paní stáhla ruce dozadu a přitáhla k tělu. Skoro jsem se nemohla hýbat, nic jsem neviděla a špatně slyšela. Byla jsem odkázána jen na svou Paní. Nasedly jsme do auta a vyrazily. Nevím jak dlouho a kam jsme jely, ale najednou jsme asi byly na místě. Paní zastavila a vystrčila mě z auta. Cítila jsem, jak si mě kdosi co chvíli ohmatává. Stála jsem tam a čekala. Paní mě nakonec dostrkala na pokoj. Tam mi trochu ulevila mému stavu. Rozvázala ruce a vyměnila kuklu za slabší i s otvory na oči. Pak jsem mohla vynosit z auta věci. Po cestě jsem vždy poutala pozornost všech hostů - těch oblečených v latexu i bez. Když jsem splnila úkol, Paní mě nenechala v klidu. Musela jsem chvíli cvičit, abych si protáhla tělo. A poté mi řekla: "Když to o víkendu zvládneš, budeš mít volnější režim. Když ne, budeme trénovat ještě více, abychom dosáhli lepších výsledků." Nevím, co tím myslela, ale přišla jsem na to večer. V sále bylo asi třicet ctěných Paní a asi 50 otrokyň a otroků. Všechny se bavily a předváděly ty svoje otroky. A předháněly se, který dokáže víc. A rozhodly se to stvrdit soutěžemi. Dostala jsem baletní kozačky a obsluhovala hosty. Dámy hodnotily eleganci, rychlost a přesnost. Protože jsem v minulosti obsluhovala, nedělala mi tato disciplína potíže a baletní kozačky jsem měla taky natrénované. Výsledkem byla moje výhra. Druhou disciplínou bylo stažení v pase. Už na začátku jsem jasně vedla. Ale posledním pokusem se podařilo mojí soupeřce stáhnout pas na 54 cm. Paní mi pošeptala: "Teď to dokážeš." A měla pravdu. Podařilo se jí stáhnout mě na 51 cm v pase a zase jsem slavila úspěch. Třetí disciplína spočívala ve svázání do kozelce. Hodnotilo se maximální možné svázání, prohnutí a nehyblivost. A samozřejmě výdrž. Leželo nás asi 10 na břiše, ruce a nohy stažené za zády. Už tady jsem získala body, protože moje celá předloktí byla úplně u sebe a já ležela prohnutá jako luk, ani jsem se nemohla pohnout. Která z nás by již nemohla snášet toto extrémní stažení, mohla se zahoupat. Tady se opět projevil dokonalý trénink mé paní. Vydržela bych tak celý večer. Poté přišla na řadu soutěž v leštění kozaček. Protože kozačky miluju, leštím je doma sobě i Paní každý den a i tady jsem na své stoličce dokázala vyleštit nejvíce kozaček na 10 minut. Nutno podotknout, že mi samozřejmě celou dobu zůstaly baletní kozačky i maximální stažení. Všechny dámy nakonec uznaly, že jsem nejlepší a moje paní sklízela ovace. Já samozřejmě plnila rozkazy mé paní a ve finále jsem po zbytek večera obsluhovala všechny hosty. Paní mě poté pochválila: "Vidíš, už jsi správná služka. Pokud budeš sekat latinu, dovolím Ti víc. Budeš moci chodit ven i sama. Budeš si moci něco nakoupit, budeš pravidelně pracovat a vydělávat peníze a domů si pořídíme pomocnou sílu. Ale..." Čekala jsem na ale.. "Pro Tebe to nebude žádná převratná novinka, ale pro jistotu si to ujasníme. Budeš nosit svoje velká prsa, budeš nosit trvale tento 5cm anální kolík, budeš trvale chodit stažená v pase na 51 cm, budeš trvale nosit sukni - nejdelší ke kolenům, ale většinu měsíce ještě kratší. Dovolím Ti jednou měsíčně, když se budeš chovat slušně, vzít si delší sukni nebo kalhoty. Budeš nosit punčochy a podvazky, ne punčocháče. Za punčochy latexové budeš mít výhody. A samozřejmě nevyjdeš ven bez kozaček. I v létě. Doma samozřejmě nevylezeš z catsuitu. A co se týče práce, najdeme ti takovou, kde budeš moct pracovat v latexových rukavicích a s roubíkem." Tak jsem pokročila na žebříčku zase o něco výše. A Paní mi to hned nechala vychutnat. Domů jsem nejela s ní autem, ale musela jsem na autobus, vlak a zase autobus. Užila jsem si "svobodnou" cestu téměř celou neděli. A budila jsem oprávněnou pozornost. Punčochy mi co chvíli vylézaly zpoza latexové minisukně, která se natřásala díky chůzi v kozačkách na 12cm podpatku, stejně jako mohutná ňadra skrytá v těsném přiléhavém triku, které dokonale ukazovalo kontrastní útlý pas. Ale byla jsem za to ráda. Vzrušuje mě, když se za mnou lidi otáčejí...