Aniž bych chtěla konkurovat osvědčenému srazovému reportérovi Wehrwolfu von Rhodaxovi s jeho brilantním vyjadřováním a osobitým humorem, řekla jsem si, že je také jen člověk a vzhledem k tomu, že celý večer pevně třímal v rukou svou subinku (svou tedy alespoň pro tento večer), nemohl být všude a vidět všechno, jelikož není brouk Pytlík. Řekla jsem si, že bych mohla také přispět svou troškou do mlýna. Když už máme my zvířátka své vlastní stránky, proč bychom nemohla mít též své vlastní reportáže. Ostatně jako zvířátka to vidíme trochu jinak a tak nějak z opačného konce než Páníčkové.

Tak tedy pro nás čubičky bylo důležitým bodem večera seznámení se s Lassií, protože jsme o ní doposud jen slyšely, že dojíždí na Tvrz pro výprasky. Tak jsme se tedy chvíli okukovaly a trochu povídaly a mezitím sem tam někomu něco donesly. Bohužel po té, co ji Epire poslala se mnou do kuchyně mýt nádobí, se nám milá Lassií nějak začala vyhýbat a ukryla se do houfu ostatních návštěvníků, ale možná jí tak trochu křivdím a jen se duševně připravovala na trest, který měla dostat a který si zřejmě poctivě vysloužila.

Tak tedy pro nás čubičky bylo důležitým bodem večera seznámení se s Lassií, protože jsme o ní doposud jen slyšely, že dojíždí na Tvrz pro výprasky. Tak jsme se tedy chvíli okukovaly a trochu povídaly a mezitím sem tam někomu něco donesly. Bohužel po té, co ji Epire poslala se mnou do kuchyně mýt nádobí, se nám milá Lassií nějak začala vyhýbat a ukryla se do houfu ostatních návštěvníků, ale možná jí tak trochu křivdím a jen se duševně připravovala na trest, který měla dostat a který si zřejmě poctivě vysloužila.

Jelikož jsme s Epire chtěly ulehčit svým Pánům, snažili jsme se tak trochu postarat se o hosty, tedy hlavně Epire, rozdělily jsme si místa tak nějak přirozeně, já se raději pohybuji v kuchyni a ona za šenkem. Dění z počátku večera nám tak poněkud uniklo, když však byli konečně všichni nakrmeni a napojeni a už jsme jen tak sem tam něco doplňovaly, měly jsme také možnost zapojit se do zábavy.

Byly jsme tedy i přítomny, když si Mountbatten užívala u kříže a zde nemohu nevzpomenout její pochvalu na adresu Madame Christine, a to v tom smyslu, že ještě nepotkala ženu, která by zasazovala rány tak přesně tam, kam chce. Musím ještě dodat, že dle mého si Mountbatten nejlépe užila, když jí má Paní vydesinfikovala poškozenou kůži. :o)) .

Zlobivá subinka byla pro nás také zážitek a já obdivovala stoický klid jejího Pána, no možná si také hezky nastřádala... Její zlobení jí však myslím nikdo neměl za zlé, řekla bych že jí omlouvalo její mládí a zjevně doznívající puberta a bylo to tedy milé zpestření.

Během srazu jsem měla také možnost zjistit, že Poutník nemá svou přezdívku od putování, nýbrž od pout, která zjevně s láskou vyrábí. Ta, která dovezl na sraz, byla opravdu malým uměleckým dílem a protože jsem měla možnost si je vyzkoušet, mohu říct, že byla i funkční a docela fajn.

Epire během srazu dělala nábor pisatelů na naše stránky, kteří by přispěli svými nápady do Slovníčku na Farmu, jež hodlá přepracovat k obrazu svému.

Ještě bych dodala, že seznámení s Čarodějkou, po tom, co jsem zabrousila na její stránky, pro mne bylo zajímavé a řekla bych, že trocha zamyšlení a diskuse o tom, proč jsme takoví jací jsme, na sraz také patří, jen pro neposedné zvířátko to bylo trochu moc dlouhé.

Co říci na závěr? Sraz se opět skvěle vydařil a snad nikdo neodjížděl zklamaný.