Prozrazovat svá tajemství se nevyplácí. Amy má všechno, po čem touží. Skvělou práci, kamarády, rodiče, kteří ji milují, ale hlavně velkou lásku snoubence Johna. Před svatbou má John pro Amy zdánlivě nevinný návrh: říci tomu druhému něco, co nikdy nikomu neřekli. A Amy má velké, lechtivé tajemství: kdysi na škole, jeden večer doma, jen ona a její pes... John je z tohoto odhalení naprosto v šoku. Přiznáním jako by Amy nasedla na horskou dráhu bez záchranné brzdy.

„Ahoj čubko, našel jsem tvůj profil. Jak jsi pokročila?“ Dvě jednoduché věty. Vlastně, když jsem na e-mail klikla, vůbec mi nedošlo, že je to ON.

Nejsem si jistá, jak začít tuto úvahu. Nejsem si ani moc jistá, že dokáži vyjádřit své momentální rozpoložení. Ale předem bych ráda upozornila všechny, kterým mé psaní vadí, které bych snad pohoršovala svými názory, nebo čímkoliv s mou
osobou spojeným, že je dost pravděpodobné, že se jim tento text nebude líbit.

Další z mých smutných básniček… Dnes snad radši bez komentáře. Nebo možná přeci jen…

Po delší době jsem se posadila k počítači bez konkrétního úmyslu. Listuji stránkami, pročítám komentáře, vzkazy. A tak jako tak napůl pořád myslím na to, co se mi honí hlavou. Včera jsem nemohla spát. A psala jsem…

Měli jsme se sejít přesně tady. Jsem si jistá, nešlo to místo nepoznat. Pořád jsem nervózní, občas kolem někdo projde a oblečení, které mi na dnešek vybral, působí… no, řekněme dost vyzývavě na to, aby si ti chudáci kolemjdoucí mohli myslet, že jsem děvka. Zase na druhou stranu, přece by mě takhle neoblékl, kdyby nevěděl, že je tu bezpečno. Ale proč má tedy zpoždění?

Upíjím grepovou šťávu ze svého oblíbeného zeleného hrnku, pokojem se rozléhá Cult od Apocalyptiky a venku je opravdu, ale opravdu odporně šedivé ráno. Nebo spíš dopoledne. Otevřu si prohlížeč, listuji, sejmu pár nepřátel v on-line hře a stále se necítím dostatečně vystresovaná na to, abych se šla učit na zítřejší zkoušku. A pak si mezi hromádkou učení všimnu malého sešitku z ručního papíru. A začnu listovat...

Pár posledních zážitků mě nakonec přeci jen došťouchalo napsat pár řádků. O pocitech z lidí. O BDSM etiketě. O elitářství a otevřenosti. O mě.