Je něco mezi nebem a zemí
Láska a tíha a minuty snění
Slovo a krok a pokorné chvění
Je něco mezi nebem a zemí
Co nebylo, to nikdy není


Ledová bílá krajina,
co slova od úst utíná,
jen pára ruce hřeje.
A srdce zmlklé na kámen,
Kdo ho zas rozechvěje


Pro slzy neslyšíš ten křik
Zeď mlčení tak strmá
Uzamkls uši na zámek
Má ústa oněmělá

==========================

Tvář lítosti ... je bez výrazu
Postrčil jsi mě na kraj srázu
a mizí cesta zpět
Jak se mám tvářit bezstarostně
Ztratily smysl všechny básně
když se mi sesul svět

===========================

Připojil ses na chvilku, chtěl jsi mi dát pusinku
Tvý hubičky v každej čas, chcu je všechny, zas a zas
Pusa při prvním setkání nedostala pozvání, vtisknuls mi ji bez ptaní
Tvoje pusa na té mé, necekla jsem ani bé
Pak až skoro po roce dals hubičky cácorce
Líbala tě s vasni temnou, buďte všichni svatí se mnou
Byla láska, dusil hlad... měli jsme chuť spolu spát
Pak polibky zdůvěrněly, dali jsme se do nich celí
Měla ráda, měls ji rád, Slavkov, Praha kolikrat:o)

===========================
Vlaku tvýho koleje zamířily ode mě
Otázky co v mé hlavě byly, příliš se ti nelíbily
Rudé srdce na ledu, jak bolest skrývat dovedu
Pravda laska
Rub a líc
Kdo ublížil komu víc? 

===========================
Divoká jak z nitra drak
Najednou jdou slova sama
Neskrýváš je polibkama
To co sem tě šeptat slyšet chtěla
Slova, pro který by ráda žila..
Po tom divně prázdným světě
Tolik lásky v jedný větě
I ty slzy k udušení patří už jen vzpomínání
A co se mi teď v hlavě míchá
Že tvým dechem ten můj dýchá
A až nastane ta chvíle 
V níž zas budeš u své milé..
Tu chuť polibků chci znát
Který se mi chystáš dát..

====================================

cosi se mi v krku svira, osud svoji pisen hrima
par pohlavku od zivota.. v cem ted litas, je to bota?
lasko moja, vis co chces? Pro tu viru skalou hnes?
myslenky jak stado koni, zbesile se v mysli honi.. 
tapes, hledas reseni.. ono bud je anebo neni
v cem spociva odvaha, rozhodnout se musi DVA
ta tenoucka hrana, pust se toho lana..
tisic siti zachrannych, co kdyz zklame kazda z nich
zas zustanes jenom sam
tahne te to k vysinam
ta rozpolcenost bez konce
uveris te domnence
anebo zustanes stat a reknes si, ze vlastne rad

======================================

Lásko, převleč postele, víš.. jak si kdo ustele..
Už chci líhat v čistý vodě, to mi teď slib a já tobě
Nechci dlouhý vyznání, co z nich touha zavání
K čemu zlatý sliby, je v nich skryto kdyby
Dej mi všechno, co chceš dát, směj se, tancuj, měj mě rád
Máme nekonečný moře času, poznej moji každou řasu
Nikdo nejsme bez chyby, proč si chystat alibi
Miláčku můj, mám tě ráda, všechno ve mně si tě žádá
Nahá před tebou teď stojím, jenom do slov lasku strojím....

================================================

Je to tak těžký - nevnímat a jít
Proč tolik pálí - záblesky
nic víc mi nezůstalo.
V divý snaze urvat století
za pár minut
Parodie na krásu
Zmatená slova
Chvíle pravdy
Prázdno a klid
Něha a síla
Touha a hlad
Láska a chtíč
To všechno je už pryč
I té co prý umírá poslední
hrajou funebráci marš

========================

Je kůže je tělo
je láska jen slib
Je vzpomínka je bolest
Jen na chvíli mít klid
Je láska je slovo
je touha je moc
Je nevěra je chvíle
je všechno je pryč...
Jsi láska jsi bolest
jsi touha jen slib
Bolíš mě všude, 
nevím kam dřív.
Je láska jen slovo
je bolest je kříž
a smutek a chvění
.. a potom už necítím nic...
Jsi bodlák jsi ocun
a prázdno nic víc
Jen prožít pár nocí
Víc nemusím být

=====================

Vstupte
Vstupte jen
Vy všichni uctívaní jako bozi
A vyhnaní z ráje odpuštění
Vstupte
Vy astmatici, cholerici
Vy stižení sklerózou a čubčí ženou
Vy s mozkem na maděru
Ztvrdlými játry a srdcem po obrně
Vstupte hrdě a směle
Budu se stydět za vás
A kývat na vaše řeči
A v duchu slintat závistí 
A odporem k té megeře
Vstupte, vy skvělí muži
Před infarktem
A s city po inflaci
Vstupte
Vstupte jen
Vstupte směle do mého lůna
Zaklepte
Pak přikývnu a řeknu
Ano Tak Tak
Budu se svíjet 
A uvnitř smát
Zůstanu bohatší o jeden skalp
Příště?
S křikem vás odeženu od svých dveří

============================