Za svoje tváře mlčet nedovedu,
pár znáš jich, 
ostatní dám k ledu,
než přijde jejich čas.
Čas vybrat si jen jednu z nás.

Jsou všechny pravé?
Ta prázdná maska,
čeká na aplaus davu..
.. prý jádro zdravé
a sama nevím, v čem plavu.

Ta další škraboška je z hněvu.
Myslíš si - bodlák,
chceš mě znát..
je to jen pápěří,
když se chvěju..
Vybral sis jednu,
tu máš rád?

Tvář plnou vzrušení a něhy,
teď nejsou žádný břehy..
.. a slova říká, co by za dne
nepřišly na mysl holce zrádné.
A v očích vzrušení a bolest,
rukama tiskne tvrdou pelest..
.. tu taky znáš,
vzpomínáš?

A pustá prázdná krajina,
není v ní nic, co dojímá..
.. už nejsou slzy, není žal,
nejdřív mi dával, pak zas vzal.
Jen ticho buší do hrudi,
vzpomínky, co mě probudí
.. a zítra znovu, další den,
bylo to krásný, chvíli jen.

A ta, co ti podám na dlani,
tvář včerejšího setkání...
.. jen ty a já byl celej svět,
pro trochu lásky čas stál.. šel zpět.