Je něco mezi nebem a zemí
Láska a tíha a minuty snění
Slovo a krok a pokorné chvění
Je něco mezi nebem a zemí
Co nebylo, to nikdy není


Ledová bílá krajina,
co slova od úst utíná,
jen pára ruce hřeje.
A srdce zmlklé na kámen,
Kdo ho zas rozechvěje


Pro slzy neslyšíš ten křik
Zeď mlčení tak strmá
Uzamkls uši na zámek
Má ústa oněmělá

==========================

Tvář lítosti ... je bez výrazu
Postrčil jsi mě na kraj srázu
a mizí cesta zpět
Jak se mám tvářit bezstarostně

Za svoje tváře mlčet nedovedu,
pár znáš jich, 
ostatní dám k ledu,
než přijde jejich čas.
Čas vybrat si jen jednu z nás.

Jsou všechny pravé?
Ta prázdná maska,
čeká na aplaus davu..
.. prý jádro zdravé
a sama nevím, v čem plavu.

Ta další škraboška je z hněvu.
Myslíš si - bodlák,
chceš mě znát..
je to jen pápěří,
když se chvěju..
Vybral sis jednu,
tu máš rád?

Tvář plnou vzrušení a něhy,
teď nejsou žádný břehy..