Nemusí to být neposlušnost,

jen třebas nepochopím tvoje přání, Pane.

...skutečně trčí sláma - myslím to v dobrém, jsme s L koňáci i v reálu, nejen doma ve stáji pod schody.

Smutnou pravdou ale je, že tyto strofy jsou doslova opsané a někdo vydává za vlastní dílo. To pak neznalé ohromí (příjemně), znalé ohromí taky, ale nepříjemně.

Řekl bych, že skutečná modlitba koně, která je všude na netu, má ještě mnohem větší hloubku, od hloubky služby přes hloubku vzájemné závislosti až po úvahu nad důstojným koncem života. Vůbec bych řekl, že taková Stránka Ponygirl A dá člověku víc, tam (a nejen tam) jsou krásné paralely mezi "normálním" a "úchyláckým" ježděním na koni.

Takže: pro srovnání a vehnání slz do očí vkládám (ne své dílo):

Nasyť mne, pane, napoj mne a dej mi čistou, prostornou stáj, když skončena je denní práce.

Mluv se mnou, neboť Tvůj hlas mi nahrazuje otěže. Budeš-li ke mně laskavý, budu Ti sloužit s radostí a najdeš místo v mém srdci.

Netrhej otěžemi, prosím, nesahej po biči, jdem-li kupředu. Dej mi čas, abych pochopil Tvůj záměr. A nebij mne, když Ti nerozumím. Neměj mne za nepozorného, když nesplním Tvou vůli - možná že sedlo, nebo podkovy nejsou v pořádku.

Neuvazuj mne příliš krátce a nestříhej mi ocas, který je mou jedinou zbraní proti mouchám a komárům.

Až poznáš, že se mé dny krátí, až Ti již nebudu moci sloužit, můj milovaný pane, nenech mne, prosím, hladovět a mrznout a neprodávej mne. Buď tak dobrotivý a připrav mi rychlou, milosrdnou smrt a Bůh se Ti odmění zde i na věčnosti.