Když jsem jednoho krásného letního večera brouzdal po tetě Wiki, zaujal mě na odkazu Bdsm fakt, že vlastně ani neexistuje nějaké smysluplné rozřazení submisivních jedinců podle stupňů věrnosti. Že píšu blbost? Uvidíme. Já bych řekl, že jsou tři druhy subinek:

„Subinka sebeuspokojovatelka“

     je sympatická slečna, které se libí nějaká bdsm praktika. Například bondage, vosk a ponížení od partnera. To ji motivuje k hledání dominantního partnera, který by ji uspokojoval pomocí těchto praktik. Ale v případě, že její dominantní partner bude chtít provádět něco, co vzrušuje jenom jeho. (Například elektro, grupáč apod.) Subince „sebeuspokojovatelce“ se to nebude líbit (nebo hnusit) a odejde od něj. Její věrnost a submisivní povaha končí v momentě, kdy po ní její dominant bude chtít něco, co se jí nebude líbit. 

„Subinka spravedlivka“

    Motivací pro „subinku spravedlivku“ je rovněž vlastní uspokojení, ale výrazným rysem je pro ni i potřeba uspokojit dominantního partnera v praktikách, které se jí nelíbí nebo hnusí, ať už z důvodu lásky, víry, touhy, nebo jednoduše pocitu, že je to spravedlivé apod. Tento druh subinek chce dělat hlavně to, co vzrušuje je, ale dokáže i snést některé potřeby dominantního partnera, které se subince nelíbí nebo hnusí.  Ale má svoji hranici, za kterou by nikdy nezašla. Například subince se líbí bití, bondage, grupáč apod. Ale nikdy by například na příkaz svého pána neodjela do jiného státu, nenechala by se tam zaměstnat ve vykřičeném domě a nenahrávala si své zážitky na kameru, aby si je potom pán mohl pouštět na dobrou noc.

„Dokonalá subinka“

     je dokonalá především pro ty, kteří si nejsou schopni sehnat svou vlastní subinku (sebeuspokojovatelku nebo spravedlivku), ať už z nedostatku charismatu nebo z neznalosti. Vyznačuje se tím, že splní jakékoli přání dominanta bez ohledu na to, jaký to pro ni bude mít následek. Myslím tím z vlastní vůle a ne z donucení, čímž nechci narážet na odporné obchody se ženami. Motivem je pro ni víra v její podřadnost. Nemá zábrany a nepovažuje za prvořadé vlastní uspokojení. Tento druh subinek se v dnešní emancipační a feministické době téměř nevyskytuje. Možná u nějakých silně nábožensky nebo jinak ideově postižených rodin.

     Moje zkušenosti s dilinkami (první případ) nejsou příliš dobré. Dilinky jsou většinou arogantní, nafoukané a myslí si, že jsou lepší, než všichni ostatní. (a snaží se to okolí neustále dokazovat). Zkrátka, jakoby sežrali Šalamounovo hovno. Ale bývají dny, kdy je i chápu, protože jak se má někdy holka chovat, když ji oplzlí, hloupí, nafoukaní a hnusní chlapi svlékají na ulici pohledem a na e-mail ji posílají žádosti o sex? 

      S fackovacími panenkami (třetí případ) zkušenosti nemám, tudíž se k nim ani nemohu vyjadřovat. Ale nevěřím, že by se mi líbila slečna, která by neměla vlastní rozum a vůli. Osobnost subinky je přece jenom důležitá.

    Jak se říká, zlatá střední cesta. Pro mě je nejatraktivnější subinka spravedlivka, protože se dá použít i na jiné věci, než jenom na to jedno. Například při splínu se dokáže zachovat jako kamarádka, při nesnázích jako rádkyně, a v posteli jako otrokyně. Ale pro většinu lidí je obtížné najít si bližního svého, který by ho respektoval, budil v něm důvěru a přitom po něm toužil… Přece jenom ženy i subinky jsou jiný živočišný druh… A nás mužské lovce nikdy nepřestane bavit, je lovit.  

     Díky za pozornost a prosím nemlátit do hlavy a jiných reprodukčních orgánů.